akvizice
[ʔakvɪzɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. ekonomie (čeho)
převzetí podniku nebo jeho části (obvykle koupí):
akvizice pojišťovny
plánovaná akvizice firmy
dokončit akvizici společnosti
2. finančnictví (čeho)
získávání, získání nebo nabývání, nabytí hmotných nebo peněžních prostředků, majetku • výsledek tohoto získávání:
akvizice akcií
akvizice majetku pro armádu
nová akvizice společnosti
3. finančnictví (koho2)
získávání, získání nových zákazníků, zprav. osobním vyhledáváním • výsledek tohoto získávání:
akvizice klientů prostřednictvím obchodních zástupců
Při zahrnutí nových akvizic vzrostl počet zákazníků společnosti o 5 milionů.
4. odborné
zjišťování, výběr a získávání dokumentů, předmětů ap. do knihovního fondu, do muzejní nebo galerijní sbírky • takto získaný dokument, předmět ap., přírůstek:
významné knižní akvizice z pozůstalosti sběratelů
akvizice literatury pro sbírku
Pracovníkům knihovny se podařila výjimečná akvizice.
Soubor tisků je novou muzejní akvizicí.
Obrazy patřily k nejdražším akvizicím galerie.
5.
nově získaný člen (hráčského, pracovního) kolektivu:
zahraniční akvizice klubu
hráčská akvizice nově získaný hráč
V pořadu se představí nové pěvecké akvizice orchestru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakvɪzɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. ekonomie (čeho)
převzetí podniku nebo jeho části (obvykle koupí):
akvizice pojišťovny
plánovaná akvizice firmy
dokončit akvizici společnosti
2. finančnictví (čeho)
získávání, získání nebo nabývání, nabytí hmotných nebo peněžních prostředků, majetku • výsledek tohoto získávání:
akvizice akcií
akvizice majetku pro armádu
nová akvizice společnosti
3. finančnictví (koho2)
získávání, získání nových zákazníků, zprav. osobním vyhledáváním • výsledek tohoto získávání:
akvizice klientů prostřednictvím obchodních zástupců
Při zahrnutí nových akvizic vzrostl počet zákazníků společnosti o 5 milionů.
4. odborné
zjišťování, výběr a získávání dokumentů, předmětů ap. do knihovního fondu, do muzejní nebo galerijní sbírky • takto získaný dokument, předmět ap., přírůstek:
významné knižní akvizice z pozůstalosti sběratelů
akvizice literatury pro sbírku
Pracovníkům knihovny se podařila výjimečná akvizice.
Soubor tisků je novou muzejní akvizicí.
Obrazy patřily k nejdražším akvizicím galerie.
5.
nově získaný člen (hráčského, pracovního) kolektivu:
zahraniční akvizice klubu
hráčská akvizice nově získaný hráč
V pořadu se představí nové pěvecké akvizice orchestru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)