akreditovat
[ʔakredɪtovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨~lat.⟩
1. (kdo akredituje co; co {k čemu; pro co})
udělovat, udělit úřední oprávnění na základě hodnocení provedeného ministerstvem nebo jinou stanovenou institucí:
akreditovat vzdělávací program
akreditovat magisterské studijní obory
Kurz je akreditován ministerstvem školství.
Fakulta je akreditována pro bakalářské, magisterské a doktorské programy.
Pracoviště nemocnice je akreditováno k provádění mamografického screeningu.
2. (kdo akredituje koho4; koho4 {jako koho; na co})
udělovat, udělit oprávnění ke vstupu, k účasti na nějaké akci:
Úkolem tiskového střediska je akreditovat novináře.
Novináře akreditují v kongresovém centru.
Je akreditován jako sportovní fotograf.
Organizátoři na festival akreditovali téměř dva tisíce diváků.
3. diplomacie (kdo akredituje koho4; koho4 {kde; jako koho})
pověřovat, pověřit diplomatického zástupce státu, aby vykonával funkci velvyslance:
akreditovat velvyslance
být akreditován jako diplomat
V některých případech může být velvyslanec akreditován ve více zemích.
přídavné jméno → i akreditovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakredɪtovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨~lat.⟩
1. (kdo akredituje co; co {k čemu; pro co})
udělovat, udělit úřední oprávnění na základě hodnocení provedeného ministerstvem nebo jinou stanovenou institucí:
akreditovat vzdělávací program
akreditovat magisterské studijní obory
Kurz je akreditován ministerstvem školství.
Fakulta je akreditována pro bakalářské, magisterské a doktorské programy.
Pracoviště nemocnice je akreditováno k provádění mamografického screeningu.
2. (kdo akredituje koho4; koho4 {jako koho; na co})
udělovat, udělit oprávnění ke vstupu, k účasti na nějaké akci:
Úkolem tiskového střediska je akreditovat novináře.
Novináře akreditují v kongresovém centru.
Je akreditován jako sportovní fotograf.
Organizátoři na festival akreditovali téměř dva tisíce diváků.
3. diplomacie (kdo akredituje koho4; koho4 {kde; jako koho})
pověřovat, pověřit diplomatického zástupce státu, aby vykonával funkci velvyslance:
akreditovat velvyslance
být akreditován jako diplomat
V některých případech může být velvyslanec akreditován ve více zemích.
přídavné jméno → i akreditovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)