akorát III
[ʔakoraːt]
spojka souřadicí odporovací
kolokviální
uvozuje větný člen nebo větu vyjadřující omezení nebo upřesnění předchozího tvrzení syn. jen II, jenže I, jenomže I:
V normálních obchodech dostanete stejné zboží, akorát mnohem dražší.
Byla to nádherná soutěž, akorát přišlo málo diváků.
také ve spojení s že:
Je to podobné, akorát že rychlejší.
Jsme jako hodinoví manželé, akorát že neděláme opravy, ale úklid.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakoraːt]
spojka souřadicí odporovací
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvozuje větný člen nebo větu vyjadřující omezení nebo upřesnění předchozího tvrzení syn. jen II, jenže I, jenomže I:
V normálních obchodech dostanete stejné zboží, akorát mnohem dražší.
Byla to nádherná soutěž, akorát přišlo málo diváků.
také ve spojení s že:
Je to podobné, akorát že rychlejší.
Jsme jako hodinoví manželé, akorát že neděláme opravy, ale úklid.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)