akcept
[ʔakcept]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
finančnictví
písemné přijetí závazku plynoucího z cizí směnky, její podpis dlužníkem syn. akceptace 2:
provést akcept
Akcept se obvykle umísťuje do levého dolního rohu směnky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakcept]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
finančnictví
písemné přijetí závazku plynoucího z cizí směnky, její podpis dlužníkem syn. akceptace 2:
provést akcept
Akcept se obvykle umísťuje do levého dolního rohu směnky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)