akcentace
[ʔakcentace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
1. (čeho; na co)
připisování, připsání zvláštního významu, důležitosti určitému jevu, jeho zdůrazňování, zdůraznění:
akcentace individuálních práv a svobod
nekritická akcentace národních zájmů
posílit mezilidské vztahy s akcentací na hodnoty vzájemné sounáležitosti
2. lingvistika
silové a melodické zdůrazňování, zdůraznění slabiky nebo slova:
přednes se správnou akcentací a kadencí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakcentace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
1. (čeho; na co)
připisování, připsání zvláštního významu, důležitosti určitému jevu, jeho zdůrazňování, zdůraznění:
akcentace individuálních práv a svobod
nekritická akcentace národních zájmů
posílit mezilidské vztahy s akcentací na hodnoty vzájemné sounáležitosti
2. lingvistika
silové a melodické zdůrazňování, zdůraznění slabiky nebo slova:
přednes se správnou akcentací a kadencí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)