akcelerace
[ʔakcelerace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
zvyšování, zvýšení rychlosti nějakého procesu nebo postupu nějakého jevu • zvyšování, zvýšení míry nějakého jevu:
akcelerace rozvoje vědeckého poznání
akcelerace integračního procesu
akcelerace spotřeby
akcelerace trhu s hypotékami
Při akceleraci růstu hrubého domácího produktu dojde ke zvýšení poptávky po penězích.
2.
přírůstek rychlosti motorového vozidla za určitou dobu, zrychlení:
přístroj na měření akcelerace
Vůz má velmi dobrou akceleraci.
Při předjíždění je nutná rychlá akcelerace.
3.
prudké zvýšení rychlosti pohybu sportovce (zejména hráče v kolektivních sportech) za účelem vstřelení branky, úniku před protihráčem ap. • schopnost takového zvýšení rychlosti:
Na jeho akceleraci s míčem všichni v týmu spoléhají.
Ve finiši předvedl svou úžasnou akceleraci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakcelerace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
zvyšování, zvýšení rychlosti nějakého procesu nebo postupu nějakého jevu • zvyšování, zvýšení míry nějakého jevu:
akcelerace rozvoje vědeckého poznání
akcelerace integračního procesu
akcelerace spotřeby
akcelerace trhu s hypotékami
Při akceleraci růstu hrubého domácího produktu dojde ke zvýšení poptávky po penězích.
2.
přírůstek rychlosti motorového vozidla za určitou dobu, zrychlení:
přístroj na měření akcelerace
Vůz má velmi dobrou akceleraci.
Při předjíždění je nutná rychlá akcelerace.
3.
prudké zvýšení rychlosti pohybu sportovce (zejména hráče v kolektivních sportech) za účelem vstřelení branky, úniku před protihráčem ap. • schopnost takového zvýšení rychlosti:
Na jeho akceleraci s míčem všichni v týmu spoléhají.
Ve finiši předvedl svou úžasnou akceleraci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)