akademismus
[ʔakademɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
akademizmus
[ʔakademɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
umělecký směr 2. pol. 19. století vyjadřující ve výtvarném umění oficiální vkus akademií, uměleckých škol, usilující o dosažení dokonalosti dodržováním teoretických zákonitostí:
sochařský figurální akademismus
Český akademismus se zhlížel ve francouzské salonní malbě.
2.
umělecký projev, způsob umělecké tvorby vycházející z tradičních postupů a dobových uměleckých norem, někdy pokládaných za konzervativní, nemoderní, nedostatečně originální:
hudební / pěvecký akademismus
jazzový akademismus
literární akademismus
bořit tradice baletního akademismu
Interpretační tradice byla poznamenána akademismem.
Moderní umění má odpor k akademismu a konvenci.
3.
vysoce teoretický, vědecký ráz, charakter syn. akademičnost 2:
akademismus filozofie
snaha zbavit výuku češtiny akademismu
Univerzita je baštou akademismu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakademɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
akademizmus
[ʔakademɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
umělecký směr 2. pol. 19. století vyjadřující ve výtvarném umění oficiální vkus akademií, uměleckých škol, usilující o dosažení dokonalosti dodržováním teoretických zákonitostí:
sochařský figurální akademismus
Český akademismus se zhlížel ve francouzské salonní malbě.
2.
umělecký projev, způsob umělecké tvorby vycházející z tradičních postupů a dobových uměleckých norem, někdy pokládaných za konzervativní, nemoderní, nedostatečně originální:
hudební / pěvecký akademismus
jazzový akademismus
literární akademismus
bořit tradice baletního akademismu
Interpretační tradice byla poznamenána akademismem.
Moderní umění má odpor k akademismu a konvenci.
3.
vysoce teoretický, vědecký ráz, charakter syn. akademičnost 2:
akademismus filozofie
snaha zbavit výuku češtiny akademismu
Univerzita je baštou akademismu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)