agrese
[ʔagrese]
(2. j. -se)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (vůči komu; proti komu; ke komu; mezi kým)
jednání, chování s cílem někomu ublížit, zastrašit ho ap.:
fyzická / slovní agrese
sexuální agrese
sklon k agresi
záchvat agrese
odsoudit agresi vůči podřízeným
Na školách roste agrese.
Zloděj obrátil agresi proti bránící se ženě a několikrát ji udeřil do obličeje.
Po ztrátě zaměstnání hodně pil a rostla v něm agrese k rodině.
Policie řešila případ agrese mezi partnery.
2. (proti komu; vůči komu; kam)
vojenský útok na území jiného státu, odporující mezinárodnímu právu, zasahování do cizích práv:
vojenská agrese
agrese proti naší zemi
agrese vůči suverénnímu státu
odsoudit agresi
Protestovali proti agresi Iráku do Kuvajtu.
Gruzie čelí agresi svého souseda.
Země byla vystavena agresi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔagrese]
(2. j. -se)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (vůči komu; proti komu; ke komu; mezi kým)
jednání, chování s cílem někomu ublížit, zastrašit ho ap.:
fyzická / slovní agrese
sexuální agrese
sklon k agresi
záchvat agrese
odsoudit agresi vůči podřízeným
Na školách roste agrese.
Zloděj obrátil agresi proti bránící se ženě a několikrát ji udeřil do obličeje.
Po ztrátě zaměstnání hodně pil a rostla v něm agrese k rodině.
Policie řešila případ agrese mezi partnery.
2. (proti komu; vůči komu; kam)
vojenský útok na území jiného státu, odporující mezinárodnímu právu, zasahování do cizích práv:
vojenská agrese
agrese proti naší zemi
agrese vůči suverénnímu státu
odsoudit agresi
Protestovali proti agresi Iráku do Kuvajtu.
Gruzie čelí agresi svého souseda.
Země byla vystavena agresi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)