aféra
[ʔafeːra]
(2. j. -ry)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
kompromitující událost vyvolávající rozruch, senzaci nebo pohoršení:
korupční / dopingová / mediální aféra
aféra s pašovaným lihem
aféra kolem financování politických stran
Propukla aféra s podivnými obchody.
Byl zapleten do úplatkářské aféry.
2.
krátkodobý, nezávazný milostný vztah:
milostná / sexuální aféra
Jeho život byl plný afér s krásnými ženami.
Prožíval jednu krátkou aféru za druhou.
◊ dělat / udělat z něčeho aféru
zbytečně a přehnaně něco zveličovat, zveličit a budit, vzbudit tak pozornost:
Má ve zvyku dělat z maličkostí aféru.
Nedělejme z toho aféru, splést se může každý.
Noviny z toho udělaly aféru, ale nic se nestalo.
Našla přání k narozeninám od jiné ženy a udělala z toho aféru.
→ doklady v korpusu
► aférka
[ʔafeːrka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
série mediálních aférek
2.
V létě prožila romantickou milostnou aférku.
Měl nespočet aférek se svými kolegyněmi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔafeːra]
(2. j. -ry)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
kompromitující událost vyvolávající rozruch, senzaci nebo pohoršení:
korupční / dopingová / mediální aféra
aféra s pašovaným lihem
aféra kolem financování politických stran
Propukla aféra s podivnými obchody.
Byl zapleten do úplatkářské aféry.
2.
krátkodobý, nezávazný milostný vztah:
milostná / sexuální aféra
Jeho život byl plný afér s krásnými ženami.
Prožíval jednu krátkou aféru za druhou.
◊ dělat / udělat z něčeho aféru
zbytečně a přehnaně něco zveličovat, zveličit a budit, vzbudit tak pozornost:
Má ve zvyku dělat z maličkostí aféru.
Nedělejme z toho aféru, splést se může každý.
Noviny z toho udělaly aféru, ale nic se nestalo.
Našla přání k narozeninám od jiné ženy a udělala z toho aféru.
→ doklady v korpusu
► aférka
[ʔafeːrka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
série mediálních aférek
2.
V létě prožila romantickou milostnou aférku.
Měl nespočet aférek se svými kolegyněmi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)