adresa
[ʔadresa]
(2. j. -sy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
údaj o místě bydliště osoby nebo působiště instituce • (na dopise nebo zásilce) údaj obsahující jméno osoby nebo instituce a místo dodání:
poštovní / kontaktní adresa
adresa provozovny
adresa pro doručování korespondence
zásilka s adresou příjemce / odesílatele
obálka bez zpáteční adresy
změnit zasílací adresu
uvést přesnou adresu
Snímky zasílejte na adresu redakce.
2.
přesně určené místo, které je bydlištěm osoby nebo působištěm instituce:
Spletl si adresu a vlezl k sousedovi.
Zástupci firmy nejsou na své pražské adrese k zastižení.
S manželkou se rozhodli změnit adresu. přestěhovat se
3.
ulice, čtvrť, oblast mající nebo postrádající příhodné podmínky pro bydlení nebo pro působení osob, institucí:
mít kancelář na prestižní adrese
Žijí tu lidé, pro které je důležité mít dobrou adresu.
Po několika letech se sídliště změnilo ve špatnou adresu.
4. počítače a IT
údaj tvořený souborem znaků identifikující umístění dat v paměti počítače, počítače na internetu, webové stránky na internetu ap.:
webová / doménová adresa
adresa serveru
adresa paměti
registrovat si adresu na internetu
zadat do prohlížeče adresu
□ IP adresa počítače a IT □ adresa IP počítače a IT
řetězec čísel, jímž je označeno každé zařízení připojené k internetu
→ doklady v korpusu
□ URL adresa počítače a IT □ adresa URL počítače a IT
údaje určující umístění dokumentu, webové stránky ap. na internetu
5.
údaj identifikující příjemce a odesílatele elektronické zprávy, obsahující jméno uživatele, znak @ a název poštovního serveru:
e-mailová adresa
elektronická (poštovní) adresa
E-mail se vrátil zpátky, adresa nefunguje.
◊ být na správné / pravé adrese
1. obracet se s dotazem, žádostí ap. na správnou, vhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od správné, vhodné osoby:
Měla bych dotaz, ale nevím, zda jsem na správné adrese.
Jste s chválou na pravé adrese.
2. být na vhodném, náležitém místě pro zvolený cíl, záměr ap., volit z tohoto hlediska správnou možnost:
Ve Francii jsou gurmáni na správné adrese.
Hledáte-li sžíravou satiru, jste na pravé adrese.
→ doklady v korpusu
◊ být na špatné / nesprávné adrese
1. obracet se s dotazem, žádostí ap. na nesprávnou, nevhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od nesprávné, nevhodné osoby:
Jste na špatné adrese, obraťte se na advokátní poradnu.
Pokud jste si sem přišel pouze zanadávat, tak jste na nesprávné adrese.
2. být na nesprávném, nevhodném místě pro zvolený cíl, záměr ap., volit z tohoto hlediska špatnou možnost:
Pokud od restaurace očekáváte rychlost obsluhy, jste tady na nesprávné adrese.
Těší-li se divák po dvaceti minutách filmu na nějaký dějový zvrat, je na špatné adrese.
→ doklady v korpusu
◊ na adresu někoho / něčeho
s uvedením někoho, něčeho, jichž se (často kritický) projev nebo jiná činnost týká, k nimž přímo směřuje:
Nešetřil chválou na adresu pořadatelů.
Jaká kritika na adresu vašeho oblékání se vás v minulosti nejvíc dotkla?
◊ [ptát se / stěžovat si ap.] na špatné / nesprávné adrese
obracet se s dotazem, žádostí ap. na nesprávnou, nevhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od nesprávné, nevhodné osoby:
To se ptáte na špatné adrese, na to se musíte zeptat pana ministra.
Politik si stěžuje na nesprávné adrese, o jmenování ředitele zdravotních pojišťoven nerozhoduje ministr, ale správní rada.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔadresa]
(2. j. -sy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
údaj o místě bydliště osoby nebo působiště instituce • (na dopise nebo zásilce) údaj obsahující jméno osoby nebo instituce a místo dodání:
poštovní / kontaktní adresa
adresa provozovny
adresa pro doručování korespondence
zásilka s adresou příjemce / odesílatele
obálka bez zpáteční adresy
změnit zasílací adresu
uvést přesnou adresu
Snímky zasílejte na adresu redakce.
2.
přesně určené místo, které je bydlištěm osoby nebo působištěm instituce:
Spletl si adresu a vlezl k sousedovi.
Zástupci firmy nejsou na své pražské adrese k zastižení.
S manželkou se rozhodli změnit adresu. přestěhovat se
3.
ulice, čtvrť, oblast mající nebo postrádající příhodné podmínky pro bydlení nebo pro působení osob, institucí:
mít kancelář na prestižní adrese
Žijí tu lidé, pro které je důležité mít dobrou adresu.
Po několika letech se sídliště změnilo ve špatnou adresu.
4. počítače a IT
údaj tvořený souborem znaků identifikující umístění dat v paměti počítače, počítače na internetu, webové stránky na internetu ap.:
webová / doménová adresa
adresa serveru
adresa paměti
registrovat si adresu na internetu
zadat do prohlížeče adresu
□ IP adresa počítače a IT □ adresa IP počítače a IT
řetězec čísel, jímž je označeno každé zařízení připojené k internetu
→ doklady v korpusu
□ URL adresa počítače a IT □ adresa URL počítače a IT
údaje určující umístění dokumentu, webové stránky ap. na internetu
5.
údaj identifikující příjemce a odesílatele elektronické zprávy, obsahující jméno uživatele, znak @ a název poštovního serveru:
e-mailová adresa
elektronická (poštovní) adresa
E-mail se vrátil zpátky, adresa nefunguje.
◊ být na správné / pravé adrese
1. obracet se s dotazem, žádostí ap. na správnou, vhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od správné, vhodné osoby:
Měla bych dotaz, ale nevím, zda jsem na správné adrese.
Jste s chválou na pravé adrese.
2. být na vhodném, náležitém místě pro zvolený cíl, záměr ap., volit z tohoto hlediska správnou možnost:
Ve Francii jsou gurmáni na správné adrese.
Hledáte-li sžíravou satiru, jste na pravé adrese.
→ doklady v korpusu
◊ být na špatné / nesprávné adrese
1. obracet se s dotazem, žádostí ap. na nesprávnou, nevhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od nesprávné, nevhodné osoby:
Jste na špatné adrese, obraťte se na advokátní poradnu.
Pokud jste si sem přišel pouze zanadávat, tak jste na nesprávné adrese.
2. být na nesprávném, nevhodném místě pro zvolený cíl, záměr ap., volit z tohoto hlediska špatnou možnost:
Pokud od restaurace očekáváte rychlost obsluhy, jste tady na nesprávné adrese.
Těší-li se divák po dvaceti minutách filmu na nějaký dějový zvrat, je na špatné adrese.
→ doklady v korpusu
◊ na adresu někoho / něčeho
s uvedením někoho, něčeho, jichž se (často kritický) projev nebo jiná činnost týká, k nimž přímo směřuje:
Nešetřil chválou na adresu pořadatelů.
Jaká kritika na adresu vašeho oblékání se vás v minulosti nejvíc dotkla?
◊ [ptát se / stěžovat si ap.] na špatné / nesprávné adrese
obracet se s dotazem, žádostí ap. na nesprávnou, nevhodnou osobu • chtít, vyžadovat něco od nesprávné, nevhodné osoby:
To se ptáte na špatné adrese, na to se musíte zeptat pana ministra.
Politik si stěžuje na nesprávné adrese, o jmenování ředitele zdravotních pojišťoven nerozhoduje ministr, ale správní rada.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)