adoptovat
[ʔadoptovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo adoptuje koho4)
přijímat, přijmout cizí dítě za vlastní na základě rozhodnutí soudu, získávat, získat adopcí syn. osvojovat, osvojit:
adoptovat chlapce / holčičku / sirotka
Po svatbě adoptoval manželčina syna.
Dívka byla adoptována v šesti letech.
Oznámili nám, že dalšího potomka budou adoptovat.
Žadatelé splnili podmínky pro adoptování dítěte.
Vychovává dvě adoptované děti.
2. (kdo adoptuje koho4, co)
přebírat, převzít finanční péči, patronát, sponzorovat:
adoptovat strom
Adoptovali jsme na rok medvěda hnědého za osm tisíc korun.
Má zájem o adoptování zvířete v zoo.
□ adoptovat na dálku
financovat životní náklady cizího dítěte (zejména dítěte z rozvojové země dárcem z vyspělé země)
→ doklady v korpusu
3. (kdo adoptuje koho4)
přijímat, přijmout zvíře z útulku:
Chtějí adoptovat kočku.
Rodina adoptovala dva pejsky z útulku.
4. (kdo adoptuje co)
přijímat, přijmout nějakou myšlenku, plán, metodu ap. za vlastní syn. osvojovat si, osvojit si, přisvojovat si, přisvojit si:
adoptovat novou strategii
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔadoptovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo adoptuje koho4)
přijímat, přijmout cizí dítě za vlastní na základě rozhodnutí soudu, získávat, získat adopcí syn. osvojovat, osvojit:
adoptovat chlapce / holčičku / sirotka
Po svatbě adoptoval manželčina syna.
Dívka byla adoptována v šesti letech.
Oznámili nám, že dalšího potomka budou adoptovat.
Žadatelé splnili podmínky pro adoptování dítěte.
Vychovává dvě adoptované děti.
2. (kdo adoptuje koho4, co)
přebírat, převzít finanční péči, patronát, sponzorovat:
adoptovat strom
Adoptovali jsme na rok medvěda hnědého za osm tisíc korun.
Má zájem o adoptování zvířete v zoo.
□ adoptovat na dálku
financovat životní náklady cizího dítěte (zejména dítěte z rozvojové země dárcem z vyspělé země)
→ doklady v korpusu
3. (kdo adoptuje koho4)
přijímat, přijmout zvíře z útulku:
Chtějí adoptovat kočku.
Rodina adoptovala dva pejsky z útulku.
4. (kdo adoptuje co)
přijímat, přijmout nějakou myšlenku, plán, metodu ap. za vlastní syn. osvojovat si, osvojit si, přisvojovat si, přisvojit si:
adoptovat novou strategii
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)