adjustace
[ʔadjustace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
1. odborné (čeho)
opatřování, opatření předmětu, výrobku vším potřebným (obalem, etiketou aj.) pro další použití, manipulaci ap.:
tržní adjustace jablek
adjustace lahvového vína
adjustace vánočních stromků
Ve skladu probíhá adjustace látek před expedicí do obchodů.
2. výtvarné umění (čeho; čeho {do čeho, v čem})
konečná úprava uměleckého díla, zejména zarámování, povrchová úprava ap.:
adjustace grafik / plakátů
adjustace obrazů do nových rámů
adjustace fotografií v kovových rámečcích
Deska i kniha má nápadnou dekorativní adjustaci.
3. psychologie a psychiatrie (na co)
přizpůsobování, přizpůsobení se sociálnímu prostředí, sociálním normám:
adjustace na nové skutečnosti
Adjustace je důležitou součástí sociální kompetence.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔadjustace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
1. odborné (čeho)
opatřování, opatření předmětu, výrobku vším potřebným (obalem, etiketou aj.) pro další použití, manipulaci ap.:
tržní adjustace jablek
adjustace lahvového vína
adjustace vánočních stromků
Ve skladu probíhá adjustace látek před expedicí do obchodů.
2. výtvarné umění (čeho; čeho {do čeho, v čem})
konečná úprava uměleckého díla, zejména zarámování, povrchová úprava ap.:
adjustace grafik / plakátů
adjustace obrazů do nových rámů
adjustace fotografií v kovových rámečcích
Deska i kniha má nápadnou dekorativní adjustaci.
3. psychologie a psychiatrie (na co)
přizpůsobování, přizpůsobení se sociálnímu prostředí, sociálním normám:
adjustace na nové skutečnosti
Adjustace je důležitou součástí sociální kompetence.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)