adekvátně
[ʔadekvaːtňe]
(2. st. -něji)
příslovce
(čemu; k čemu; pro co, pro koho)
ve shodě s požadavky, kritérii, podmínkami syn. přiměřeně:
adekvátně reagovat
adekvátně se vyjádřit
chovat se adekvátně nebezpečí
Personál musí umět adekvátně poradit.
Léčba byla prováděna adekvátně.
Termíny vyšetření na tomografu se stanovují adekvátně k závažnosti onemocnění pacienta.
Robot reguluje rychlost adekvátně pro zachování bezpečnosti.
Informace byla formulována adekvátně pro každé dítě.
Lidé normálně nadaní řeší mnoho problémů adekvátněji než vysoce inteligentní lidé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔadekvaːtňe]
(2. st. -něji)
příslovce
(čemu; k čemu; pro co, pro koho)
ve shodě s požadavky, kritérii, podmínkami syn. přiměřeně:
adekvátně reagovat
adekvátně se vyjádřit
chovat se adekvátně nebezpečí
Personál musí umět adekvátně poradit.
Léčba byla prováděna adekvátně.
Termíny vyšetření na tomografu se stanovují adekvátně k závažnosti onemocnění pacienta.
Robot reguluje rychlost adekvátně pro zachování bezpečnosti.
Informace byla formulována adekvátně pro každé dítě.
Lidé normálně nadaní řeší mnoho problémů adekvátněji než vysoce inteligentní lidé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)