absolvent
[ʔapsolvent]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.⟩
(čeho)
kdo ukončil, absolvoval školu, kurz, školení ap.:
absolventi základních škol
absolventi středních odborných učilišť
absolvent lounského gymnázia
čerství absolventi medicíny
absolventi rekvalifikačních kurzů
úspěšní absolventi testu
Ekonomové nejsou nárůstem nezaměstnaných absolventů překvapeni.
► absolventka
[ʔapsolventka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
absolventky středních škol
absolventka krajkářské školy v Brně
absolventka scénografie na DAMU
absolventka kurzu sebeobrany
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsolvent]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.⟩
(čeho)
kdo ukončil, absolvoval školu, kurz, školení ap.:
absolventi základních škol
absolventi středních odborných učilišť
absolvent lounského gymnázia
čerství absolventi medicíny
absolventi rekvalifikačních kurzů
úspěšní absolventi testu
Ekonomové nejsou nárůstem nezaměstnaných absolventů překvapeni.
► absolventka
[ʔapsolventka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
absolventky středních škol
absolventka krajkářské školy v Brně
absolventka scénografie na DAMU
absolventka kurzu sebeobrany
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)