absolutno
[ʔapsolutno]
(2. j. -na, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu středního
1. filozofie
co je nezávislé, nepodmíněné, neomezené, dokonalé, existující samo o sobě:
hledání / poznání absolutna
rozpor mezi touhou po absolutnu a pomíjivostí hmoty
2. knižní
co představuje nejvyšší hodnotu, nemůže být překonáno:
morální absolutno
Láska je pro ni absolutnem, čímsi nadpozemským.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsolutno]
(2. j. -na, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu středního
1. filozofie
co je nezávislé, nepodmíněné, neomezené, dokonalé, existující samo o sobě:
hledání / poznání absolutna
rozpor mezi touhou po absolutnu a pomíjivostí hmoty
2. knižní
co představuje nejvyšší hodnotu, nemůže být překonáno:
morální absolutno
Láska je pro ni absolutnem, čímsi nadpozemským.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)