absentovat
[ʔapsentovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo absentuje z něj. příčiny; kde; kde z něj. příčiny)
nebýt přítomen v práci, ve škole ap., chybět:
Absentuje z rodinných důvodů.
Včera absentoval na zasedání.
Pro zranění absentoval ve čtyřech zápasech.
Kvůli nemoci už delší dobu absentuje v práci.
Škola ho vůbec nebavila, a tak často absentoval.
2. (kdo, co absentuje kde)
být někde nedostatečně zastoupen nebo se nevyskytovat vůbec, chybět:
Ve vládě absentovaly ženy.
Ve vyučovací hodině absentovala zpětná vazba.
Absentovala veřejná debata o problému.
V reklamě často absentuje pointa.
Ve volební kampani absentovala velká programová témata.
V knize zcela absentují definice pojmů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsentovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo absentuje z něj. příčiny; kde; kde z něj. příčiny)
nebýt přítomen v práci, ve škole ap., chybět:
Absentuje z rodinných důvodů.
Včera absentoval na zasedání.
Pro zranění absentoval ve čtyřech zápasech.
Kvůli nemoci už delší dobu absentuje v práci.
Škola ho vůbec nebavila, a tak často absentoval.
2. (kdo, co absentuje kde)
být někde nedostatečně zastoupen nebo se nevyskytovat vůbec, chybět:
Ve vládě absentovaly ženy.
Ve vyučovací hodině absentovala zpětná vazba.
Absentovala veřejná debata o problému.
V reklamě často absentuje pointa.
Ve volební kampani absentovala velká programová témata.
V knize zcela absentují definice pojmů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)