abakus
[ʔabakus]
(2. j. abakusu, abaku, 6. j. abakusu, abaku, 6. mn. abacích, abakusech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
abak
[ʔabak]
(2. j. abaku, 6. j. abaku, 6. mn. abacích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
1.
starověká počítací tabulka s posuvnými kameny v několika sloupcích odpovídajících různým číselným řádům, užívaná dodnes v některých východních zemích:
Na abaku se dá sčítat, odčítat, násobit a dělit, ale také odmocňovat nebo řešit matematické úlohy se zlomky.
V čínských bankách pracují s abakusem všichni zaměstnanci. [Právo 2002]
2. architektura
(čtvercová) krycí deska ukončující hlavici sloupu:
Sloup je završen jednoduchým abakem se sochou sv. Václava.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔabakus]
(2. j. abakusu, abaku, 6. j. abakusu, abaku, 6. mn. abacích, abakusech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
abak
[ʔabak]
(2. j. abaku, 6. j. abaku, 6. mn. abacích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
1.
starověká počítací tabulka s posuvnými kameny v několika sloupcích odpovídajících různým číselným řádům, užívaná dodnes v některých východních zemích:
Na abaku se dá sčítat, odčítat, násobit a dělit, ale také odmocňovat nebo řešit matematické úlohy se zlomky.
V čínských bankách pracují s abakusem všichni zaměstnanci. [Právo 2002]
2. architektura
(čtvercová) krycí deska ukončující hlavici sloupu:
Sloup je završen jednoduchým abakem se sochou sv. Václava.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)