jipka
[jɪpka]
(2. j. jipky, 2. mn. jipek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
oddělení nemocnice zaměřené na všestrannou péči o pacienty s život ohrožujícím nebo těžkým onemocněním, po úrazu, otravě ap., jednotka intenzivní péče:
Po narkóze jsem se probudila na jipce.
Muž s dušností byl převezen na jipku.
→ JIP I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jɪpka]
(2. j. jipky, 2. mn. jipek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
oddělení nemocnice zaměřené na všestrannou péči o pacienty s život ohrožujícím nebo těžkým onemocněním, po úrazu, otravě ap., jednotka intenzivní péče:
Po narkóze jsem se probudila na jipce.
Muž s dušností byl převezen na jipku.
Poznámka Podle zkratky JIP (jednotka intenzivní péče).
→ JIP I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)