establishment
[ʔestablɪšment]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu:
politický / stranický / ekonomický establishment
kulturní / umělecký / literární establishment
bouřit se proti zkorumpovanému establishmentu
Kritizoval představitele akademického establishmentu.
Někdejší rebel se stal trvalou součástí vládnoucího establishmentu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔestablɪšment]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu:
politický / stranický / ekonomický establishment
kulturní / umělecký / literární establishment
bouřit se proti zkorumpovanému establishmentu
Kritizoval představitele akademického establishmentu.
Někdejší rebel se stal trvalou součástí vládnoucího establishmentu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)