deblista
[deblɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
hráč deblu 1 (disciplíny míčových sportů):
Zkušený deblista se prosazoval v boji na síti.
Deblisté zařídili českému týmu další finále Davis Cupu.
2.
závodník v deblu 2 (disciplíně vodních sportů):
postup deblistů z první jízdy
Hlídky českých kajakářek a deblistů získaly zlaté medaile.
► deblistka
[deblɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sedmá deblistka světového žebříčku
Zklamání z dvouhry si vynahradila v soutěži deblistek.
2.
Z rozjížďky na 1000 metrů postoupily deblistky rovnou do finále.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[deblɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
hráč deblu 1 (disciplíny míčových sportů):
Zkušený deblista se prosazoval v boji na síti.
Deblisté zařídili českému týmu další finále Davis Cupu.
2.
závodník v deblu 2 (disciplíně vodních sportů):
postup deblistů z první jízdy
Hlídky českých kajakářek a deblistů získaly zlaté medaile.
► deblistka
[deblɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sedmá deblistka světového žebříčku
Zklamání z dvouhry si vynahradila v soutěži deblistek.
2.
Z rozjížďky na 1000 metrů postoupily deblistky rovnou do finále.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)