dávat
[daːvat]
(3. j. dává, rozk. dávej, čin. dával, trp. dáván, podst. jm. dávání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dává co {komu; kam; za něj. účelem}; komu INF)
poskytovat něco hmotného nebo nehmotného k využití, spotřebování, za nějakým účelem ap.:
dávat peníze do zdravotnictví
dávat psovi granule
dávat lidem prostor pro diskusi
Většina rodičů dává svým dětem kapesné.
Banky nedávají úvěry každému.
2. (kdo dává co komu {k čemu}; co kam)
poskytovat něco jako dar, odměnu, projev náklonnosti ap., darovat, věnovat:
dávat ženám květiny
dávat peníze na charitu
dávat hostům upomínkové předměty
O Vánocích si dáváme dárky.
3. (kdo dává co kam)
umisťovat něco na nějaké místo • přidávat k něčemu další surovinu, přísadu:
dávat rohlíky do sáčku
dávat květiny na hrob
dávat do těsta máslo
Trávu a listí dávám na kompost.
Policisté řidičům dávali za stěrače letáky.
4. (kdo dává co kam)
umisťovat něco do instituce nebo provozovny za účelem uschování, úpravy, likvidace ap.:
dávat ovoce do výkupu
dávat šperky do zastavárny
dávat auto do opravny
5. (kdo dává koho4 kam)
umisťovat někoho do instituce ke vzdělávání, k trávení volného času, k péči, k (dlouhodobému) pobytu ap.:
dávat děti do školky / do družiny / do kroužků
dávat pacienta do ústavu
Rodiče mě dávali na letní tábory.
6. (kdo dává co kam)
poskytovat něco k prodeji, ke zveřejnění ap.:
dávat pozemky do prodeje
dávat inzeráty do časopisu
Fotky z akcí dáváme na internet.
7. (kdo dává co za co {komu})
vydávat peníze nebo jinou protihodnotu za nějaké zboží, službu ap., platit:
Zaměstnavatel nám dával stovku za hodinu.
Rodiče dávají za tábory tisíce.
Výkupny dávaly za kilogram borůvek okolo padesáti korun.
8. (kdo dává co {komu; za co; jak})
vydávat někomu zboží, poskytovat službu ap. za peníze nebo za jinou protihodnotu, prodávat, vyměňovat:
dávat lekce tance
dávat kilo rajčat za třicet korun
Studentka dává hodiny angličtiny.
9. (kdo dává co komu {za co}; co čemu)
udělovat někomu, něčemu nějaké hodnocení, známkovat • udělovat někomu nějaký trest, ukládat:
dávat žákům pětky
Snímku dávám 5 hvězdiček.
Strážníci dávali pokuty za nedodržení rychlosti.
10. (kdo dává co komu; INF {koho4, co; komu}), (co dává INF {komu, čemu})
přikazovat nebo zařizovat, aby někdo něco udělal • způsobovat nebo umožňovat, aby se něco uskutečnilo:
dávat dětem úkoly
Rodiče dávají děti očkovat.
Policejní hlídka dává řidiči dýchnout.
Legíny daly vyniknout její štíhlé postavě.
Kniha dává nahlédnout do minulosti našeho kraje.
11. (kdo, co dává co do čeho)
uvádět něco do nějakého stavu, do vztahu k jiným skutečnostem ap.:
Úředníci dávali do pořádku vyhlášku k silničnímu zákonu.
Cukr se dává do spojitosti se vznikem zubního kazu.
Příběh doplňuje autor dobovými zápisky z politické scény, které dává do kontrastu s osobními vzpomínkami.
12. (kdo, co dává co komu, čemu)
dodávat někomu, něčemu nějakou vlastnost, schopnost, zkušenost, znalost ap.:
Rodina mi dává sílu.
Tahle diskuse mi nic nedává.
Každý trénink v reprezentaci mi dává hodně.
Možnost komunikace s místními v jejich řeči dává cestování jiný rozměr.
13. (kdo, co dává co)
vytvářet užitkovou surovinu, poskytovat:
Kráva dává mléko.
Rané odrůdy dávají většinou střední výnosy plodů.
14. (kdo dává co {v čem})
uvádět program v televizi, divadle, kině ap., vysílat, hrát:
V televizi dávají fotbal.
Seriál už přestali dávat.
V divadle dávali Tartuffa.
Co dávají dnes v kině?
15. (co dává co)
odpovídat určité hodnotě, úrovni, tvořit:
Tato čísla dávají v součtu devítku.
Dohromady to dávalo v přepočtu přes 200 tisíc korun.
16. kolokviální
úspěšně něco vykonávat, plnit syn. zvládat:
Zápas dáváme s přehledem.
Už toho mám dost, už to nedávám.
17.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dávat souhlas souhlasit
dávat přednost upřednostňovat
dávat doporučení doporučovat
dávat otázky ptát se
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru / lepšímu / dobrému
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
◊ dávat do něčeho (celé) srdce ◊ dávat do něčeho (celou) duši
věnovat něčemu maximální úsilí, dělat to s nadšením, zápalem
◊ dávat na sebe (dlouho) čekat
1. (o abstraktních jevech) velmi dlouho nenastávat, neuskutečňovat se
2. (o člověku) dlouho nepřicházet, přicházet (velmi) pozdě, opožďovat se
◊ dávat něco do placu kolokviální
1. nabízet něco k jídlu, k využití ap.
2. říkat nějakou myšlenku, vtip ap. ve snaze podělit se o ně s druhými lidmi, příp. je bavit
◊ dávat něco do pohybu
způsobovat, že se situace, okolnosti ap. kolem něčeho začínají (překvapivě) měnit, vyvíjet, zahajovat něco
◊ dávat něco do pucu kolokviální
důkladně něco opravovat, uklízet
◊ dávat něco dohromady / do kupy
1. shromažďovat a zpracovávat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavovat
2. uvádět něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravovat
◊ dávat něco (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo ◊ dávat (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo, že…
(zřetelně, otevřeně) projevovat svůj názor, postoj ap.
◊ dávat něco k ledu expresivní
odsouvat něco z programu, z popředí zájmu ap. a dál se tím nezabývat, odkládat
◊ dávat něco na odiv
okázale něco předvádět, ukazovat, chlubit se tím
◊ dávat něco na stůl
předkládat nějaký návrh, materiál ap. k projednání
◊ dávat něco v sázku
ohrožovat něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
◊ dávat něco všanc kolokviální vyšší
1. ohrožovat něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
2. zveřejňovat informace ap. a vystavovat je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dávat něčemu / někomu [pořádně ap.] na frak expresivní
1. (o věci, jevu) výrazně něco překonávat svou úrovní, kvalitou, účinností ap. • (o člověku) s výraznou převahou nad někým vyhrávat, vynikat ap.
2. (o věci, jevu) něco kazit nebo výrazně poškozovat ap. • (o člověku) překonávat někoho v bitce, bít ho
◊ dávat něčemu / někomu sbohem
končit s nějakou činností, zájmem ap., loučit se s něčím, opouštět to • přestávat se s někým stýkat ap., trvale se s někým loučit, opouštět ho
◊ dávat něčemu vale kolokviální vyšší
končit s nějakou činností, zájmem ap., ukončovat, opouštět něco, zbavovat se něčeho
◊ dávat něčemu zabrat kolokviální vyšší
nešetrným nebo nadměrným používáním přispívat k poškozování nějaké věci
◊ dávat něčemu zelenou
povolovat, umožňovat realizaci plánu, projektu ap.
◊ dávat někoho / něco do latě kolokviální vyšší
usměrňovat něčí chování, nějakou situaci ap., uvádět někoho, něco do žádoucího stavu
◊ dávat někoho dohromady / do kupy
1. léčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravovat někoho
2. seznamovat někoho navzájem a vytvářet nějakou skupinu lidí, sestavovat
◊ dávat někomu / něčemu křídla expresivní
povznášet, povzbuzovat někoho nebo něco (k mimořádnému výkonu ap.)
◊ dávat někomu / něčemu něco do vínku knižní
1. (zprav. ze strany osudu, Boha, přírody ap.) obdařovat někoho nebo něco (při zrodu) vlastnostmi, schopnostmi, nadáním ap.
2. vytyčit něčemu (zprav. při jeho vzniku, založení) určitý cíl, předmět činnosti, hlavní náplň, myšlenku ap.
3. darovat něco někomu nebo něčemu, zprav. jako symbolický základ do budoucna nebo z pozice patrona ap.
4. vštěpovat někomu něco výchovou, soustavným vedením ap.
◊ dávat někomu / něčemu (s něčím / někým) pokoj
nechávat někoho být, přestávat ho (s něčím, s někým) obtěžovat, zatěžovat ap. • nechávat něco být, přestávat se tím zabývat
◊ dávat někomu [čas / den ap.] na rozmyšlenou
poskytovat někomu určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dávat někomu do těla expresivní
nutit někoho k velkému výkonu, námaze a velmi ho tím unavovat, vyčerpávat
◊ dávat někomu hobla kolokviální vyšší
projevovat někomu poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dávat (někomu) (na něco) čestné slovo
zavazovat se k dodržení, splnění něčeho, závazně něco slibovat
◊ dávat (někomu) na srozuměnou, že…
zřetelně někomu něco naznačovat (slovy, chováním ap.)
◊ dávat někomu něco do rukou / ruky ◊ dávat něco do rukou / ruky někoho
svěřovat někomu nějakou pravomoc, kontrolu nad něčím ap.
◊ dávat někomu něco na ruku
platit někomu peníze v hotovosti
◊ dávat (někomu) něco na vědomí
informovat (někoho) o něčem, oznamovat (někomu) něco
◊ dávat někomu něco sežrat kolokviální
ostře, nešetrně někomu něco vytýkat, připomínat • tvrdě někoho trestat, nechat pociťovat nepříjemné důsledky jeho činu, chování ap.
◊ dávat (někomu) něco v plen knižní
1. vydávat území, oblast ap. do moci někoho, vystavovat jeho ničivému vlivu
2. poskytovat něco k užívání ap., obvykle s rizikem poškození nebo spotřebování
3. zveřejňovat nějaké informace ap. a vystavovat je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dávat (někomu) něco znát
otevřeně vyjadřovat svůj názor, postoj ap. • otevřeně naznačovat, vyčítat (někomu) něco
◊ dávat někomu nůž na krk expresivní
hrozbou někoho vyzývat, nutit ke splnění určitých požadavků
◊ dávat někomu padáka kolokviální
propouštět někoho z práce
◊ dávat někomu (pořádné) kapky expresivní
(ostře) nadávat někomu, kritizovat někoho
◊ dávat (někomu) rozumy kolokviální vyšší
poučovat někoho, radit někomu
◊ dávat někomu vale kolokviální vyšší
přerušovat s někým kontakty, opouštět ho, rozcházet se s ním
◊ dávat někomu za pravdu
uznávat, potvrzovat něčí názor, tvrzení ap. jako pravdivé, správné, souhlasit
◊ dávat někomu za uši expresivní
nadávat někomu, trestat ho
◊ dávat někomu zabrat kolokviální vyšší
vyžadovat si od někoho velký výkon, velké vypětí
◊ dávat o sobě vědět / znát
nápadně se projevovat, upozorňovat na sebe
◊ dávat to / něco (na sobě) znát
projevovat otevřeně své pocity, svůj postoj, nic neskrývat
◊ dávat (za něco / někoho) hlavu na špalek expresivní
1. ručit za něco, za někoho
2. nabízet své odstoupení z funkce
◊ dávat za něco / někoho ruku do ohně
věřit, důvěřovat něčemu, někomu, být si něčím, někým jistý, zaručovat se za to, za něj
◊ hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere
když někdo někomu něco nabízí, i nečekaně, je vhodné dar přijmout
◊ kdo rychle dává, dvakrát dává
okamžitá, rychlá pomoc je cennější, efektivnější než pomoc poskytnutá s prodlevou
◊ lišky tam dávají dobrou noc
je to klidné a zapadlé místo, daleko od měst, komunikací ap.
◊ něco někomu nedává spát
něco vzbuzuje v někom zvědavost, znepokojení ap. a nutí ho na to neustále myslet, dělá mu to starosti
◊ nedávat něco z ruky ◊ nechtít dávat něco z ruky
1. mít nějaký předmět neustále u sebe a neodkládat ho
2. střežit něco před ostatními, nezveřejňovat to
◊ [postavit / stavět / dávat ap.] někoho / něco do jedné řady (s někým / něčím)
vyhodnotit, hodnotit někoho nebo něco z hlediska kvality, vlastností ap. stejně jako někoho nebo něco jiného
dokonavé k 1–12, 15, 16 → dát 1–12, 15, 16
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daːvat]
(3. j. dává, rozk. dávej, čin. dával, trp. dáván, podst. jm. dávání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dává co {komu; kam; za něj. účelem}; komu INF)
poskytovat něco hmotného nebo nehmotného k využití, spotřebování, za nějakým účelem ap.:
dávat peníze do zdravotnictví
dávat psovi granule
dávat lidem prostor pro diskusi
Většina rodičů dává svým dětem kapesné.
Banky nedávají úvěry každému.
2. (kdo dává co komu {k čemu}; co kam)
poskytovat něco jako dar, odměnu, projev náklonnosti ap., darovat, věnovat:
dávat ženám květiny
dávat peníze na charitu
dávat hostům upomínkové předměty
O Vánocích si dáváme dárky.
3. (kdo dává co kam)
umisťovat něco na nějaké místo • přidávat k něčemu další surovinu, přísadu:
dávat rohlíky do sáčku
dávat květiny na hrob
dávat do těsta máslo
Trávu a listí dávám na kompost.
Policisté řidičům dávali za stěrače letáky.
4. (kdo dává co kam)
umisťovat něco do instituce nebo provozovny za účelem uschování, úpravy, likvidace ap.:
dávat ovoce do výkupu
dávat šperky do zastavárny
dávat auto do opravny
5. (kdo dává koho4 kam)
umisťovat někoho do instituce ke vzdělávání, k trávení volného času, k péči, k (dlouhodobému) pobytu ap.:
dávat děti do školky / do družiny / do kroužků
dávat pacienta do ústavu
Rodiče mě dávali na letní tábory.
6. (kdo dává co kam)
poskytovat něco k prodeji, ke zveřejnění ap.:
dávat pozemky do prodeje
dávat inzeráty do časopisu
Fotky z akcí dáváme na internet.
7. (kdo dává co za co {komu})
vydávat peníze nebo jinou protihodnotu za nějaké zboží, službu ap., platit:
Zaměstnavatel nám dával stovku za hodinu.
Rodiče dávají za tábory tisíce.
Výkupny dávaly za kilogram borůvek okolo padesáti korun.
8. (kdo dává co {komu; za co; jak})
vydávat někomu zboží, poskytovat službu ap. za peníze nebo za jinou protihodnotu, prodávat, vyměňovat:
dávat lekce tance
dávat kilo rajčat za třicet korun
Studentka dává hodiny angličtiny.
9. (kdo dává co komu {za co}; co čemu)
udělovat někomu, něčemu nějaké hodnocení, známkovat • udělovat někomu nějaký trest, ukládat:
dávat žákům pětky
Snímku dávám 5 hvězdiček.
Strážníci dávali pokuty za nedodržení rychlosti.
10. (kdo dává co komu; INF {koho4, co; komu}), (co dává INF {komu, čemu})
přikazovat nebo zařizovat, aby někdo něco udělal • způsobovat nebo umožňovat, aby se něco uskutečnilo:
dávat dětem úkoly
Rodiče dávají děti očkovat.
Policejní hlídka dává řidiči dýchnout.
Legíny daly vyniknout její štíhlé postavě.
Kniha dává nahlédnout do minulosti našeho kraje.
11. (kdo, co dává co do čeho)
uvádět něco do nějakého stavu, do vztahu k jiným skutečnostem ap.:
Úředníci dávali do pořádku vyhlášku k silničnímu zákonu.
Cukr se dává do spojitosti se vznikem zubního kazu.
Příběh doplňuje autor dobovými zápisky z politické scény, které dává do kontrastu s osobními vzpomínkami.
12. (kdo, co dává co komu, čemu)
dodávat někomu, něčemu nějakou vlastnost, schopnost, zkušenost, znalost ap.:
Rodina mi dává sílu.
Tahle diskuse mi nic nedává.
Každý trénink v reprezentaci mi dává hodně.
Možnost komunikace s místními v jejich řeči dává cestování jiný rozměr.
13. (kdo, co dává co)
vytvářet užitkovou surovinu, poskytovat:
Kráva dává mléko.
Rané odrůdy dávají většinou střední výnosy plodů.
14. (kdo dává co {v čem})
uvádět program v televizi, divadle, kině ap., vysílat, hrát:
V televizi dávají fotbal.
Seriál už přestali dávat.
V divadle dávali Tartuffa.
Co dávají dnes v kině?
15. (co dává co)
odpovídat určité hodnotě, úrovni, tvořit:
Tato čísla dávají v součtu devítku.
Dohromady to dávalo v přepočtu přes 200 tisíc korun.
16. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dává co)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
úspěšně něco vykonávat, plnit syn. zvládat:
Zápas dáváme s přehledem.
Už toho mám dost, už to nedávám.
17.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dávat souhlas souhlasit
dávat přednost upřednostňovat
dávat doporučení doporučovat
dávat otázky ptát se
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru / lepšímu / dobrému
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
◊ dávat do něčeho (celé) srdce ◊ dávat do něčeho (celou) duši
věnovat něčemu maximální úsilí, dělat to s nadšením, zápalem
◊ dávat na sebe (dlouho) čekat
1. (o abstraktních jevech) velmi dlouho nenastávat, neuskutečňovat se
2. (o člověku) dlouho nepřicházet, přicházet (velmi) pozdě, opožďovat se
◊ dávat něco do placu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. nabízet něco k jídlu, k využití ap.
2. říkat nějakou myšlenku, vtip ap. ve snaze podělit se o ně s druhými lidmi, příp. je bavit
◊ dávat něco do pohybu
způsobovat, že se situace, okolnosti ap. kolem něčeho začínají (překvapivě) měnit, vyvíjet, zahajovat něco
◊ dávat něco do pucu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
důkladně něco opravovat, uklízet
◊ dávat něco dohromady / do kupy
1. shromažďovat a zpracovávat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavovat
2. uvádět něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravovat
◊ dávat něco (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo ◊ dávat (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo, že…
(zřetelně, otevřeně) projevovat svůj názor, postoj ap.
◊ dávat něco k ledu expresivní
odsouvat něco z programu, z popředí zájmu ap. a dál se tím nezabývat, odkládat
◊ dávat něco na odiv
okázale něco předvádět, ukazovat, chlubit se tím
◊ dávat něco na stůl
předkládat nějaký návrh, materiál ap. k projednání
◊ dávat něco v sázku
ohrožovat něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
◊ dávat něco všanc kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. ohrožovat něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
2. zveřejňovat informace ap. a vystavovat je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dávat něčemu / někomu [pořádně ap.] na frak expresivní
1. (o věci, jevu) výrazně něco překonávat svou úrovní, kvalitou, účinností ap. • (o člověku) s výraznou převahou nad někým vyhrávat, vynikat ap.
2. (o věci, jevu) něco kazit nebo výrazně poškozovat ap. • (o člověku) překonávat někoho v bitce, bít ho
◊ dávat něčemu / někomu sbohem
končit s nějakou činností, zájmem ap., loučit se s něčím, opouštět to • přestávat se s někým stýkat ap., trvale se s někým loučit, opouštět ho
◊ dávat něčemu vale kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
končit s nějakou činností, zájmem ap., ukončovat, opouštět něco, zbavovat se něčeho
◊ dávat něčemu zabrat kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nešetrným nebo nadměrným používáním přispívat k poškozování nějaké věci
◊ dávat něčemu zelenou
povolovat, umožňovat realizaci plánu, projektu ap.
◊ dávat někoho / něco do latě kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
usměrňovat něčí chování, nějakou situaci ap., uvádět někoho, něco do žádoucího stavu
◊ dávat někoho dohromady / do kupy
1. léčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravovat někoho
2. seznamovat někoho navzájem a vytvářet nějakou skupinu lidí, sestavovat
◊ dávat někomu / něčemu křídla expresivní
povznášet, povzbuzovat někoho nebo něco (k mimořádnému výkonu ap.)
◊ dávat někomu / něčemu něco do vínku knižní
1. (zprav. ze strany osudu, Boha, přírody ap.) obdařovat někoho nebo něco (při zrodu) vlastnostmi, schopnostmi, nadáním ap.
2. vytyčit něčemu (zprav. při jeho vzniku, založení) určitý cíl, předmět činnosti, hlavní náplň, myšlenku ap.
3. darovat něco někomu nebo něčemu, zprav. jako symbolický základ do budoucna nebo z pozice patrona ap.
4. vštěpovat někomu něco výchovou, soustavným vedením ap.
◊ dávat někomu / něčemu (s něčím / někým) pokoj
nechávat někoho být, přestávat ho (s něčím, s někým) obtěžovat, zatěžovat ap. • nechávat něco být, přestávat se tím zabývat
◊ dávat někomu [čas / den ap.] na rozmyšlenou
poskytovat někomu určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dávat někomu do těla expresivní
nutit někoho k velkému výkonu, námaze a velmi ho tím unavovat, vyčerpávat
◊ dávat někomu hobla kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
projevovat někomu poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dávat (někomu) (na něco) čestné slovo
zavazovat se k dodržení, splnění něčeho, závazně něco slibovat
◊ dávat (někomu) na srozuměnou, že…
zřetelně někomu něco naznačovat (slovy, chováním ap.)
◊ dávat někomu něco do rukou / ruky ◊ dávat něco do rukou / ruky někoho
svěřovat někomu nějakou pravomoc, kontrolu nad něčím ap.
◊ dávat někomu něco na ruku
platit někomu peníze v hotovosti
◊ dávat (někomu) něco na vědomí
informovat (někoho) o něčem, oznamovat (někomu) něco
◊ dávat někomu něco sežrat kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ostře, nešetrně někomu něco vytýkat, připomínat • tvrdě někoho trestat, nechat pociťovat nepříjemné důsledky jeho činu, chování ap.
◊ dávat (někomu) něco v plen knižní
1. vydávat území, oblast ap. do moci někoho, vystavovat jeho ničivému vlivu
2. poskytovat něco k užívání ap., obvykle s rizikem poškození nebo spotřebování
3. zveřejňovat nějaké informace ap. a vystavovat je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dávat (někomu) něco znát
otevřeně vyjadřovat svůj názor, postoj ap. • otevřeně naznačovat, vyčítat (někomu) něco
◊ dávat někomu nůž na krk expresivní
hrozbou někoho vyzývat, nutit ke splnění určitých požadavků
◊ dávat někomu padáka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
propouštět někoho z práce
◊ dávat někomu (pořádné) kapky expresivní
(ostře) nadávat někomu, kritizovat někoho
◊ dávat (někomu) rozumy kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
poučovat někoho, radit někomu
◊ dávat někomu vale kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přerušovat s někým kontakty, opouštět ho, rozcházet se s ním
◊ dávat někomu za pravdu
uznávat, potvrzovat něčí názor, tvrzení ap. jako pravdivé, správné, souhlasit
◊ dávat někomu za uši expresivní
nadávat někomu, trestat ho
◊ dávat někomu zabrat kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyžadovat si od někoho velký výkon, velké vypětí
◊ dávat o sobě vědět / znát
nápadně se projevovat, upozorňovat na sebe
◊ dávat to / něco (na sobě) znát
projevovat otevřeně své pocity, svůj postoj, nic neskrývat
◊ dávat (za něco / někoho) hlavu na špalek expresivní
1. ručit za něco, za někoho
2. nabízet své odstoupení z funkce
◊ dávat za něco / někoho ruku do ohně
věřit, důvěřovat něčemu, někomu, být si něčím, někým jistý, zaručovat se za to, za něj
◊ hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere
když někdo někomu něco nabízí, i nečekaně, je vhodné dar přijmout
◊ kdo rychle dává, dvakrát dává
okamžitá, rychlá pomoc je cennější, efektivnější než pomoc poskytnutá s prodlevou
◊ lišky tam dávají dobrou noc
je to klidné a zapadlé místo, daleko od měst, komunikací ap.
◊ něco někomu nedává spát
něco vzbuzuje v někom zvědavost, znepokojení ap. a nutí ho na to neustále myslet, dělá mu to starosti
◊ nedávat něco z ruky ◊ nechtít dávat něco z ruky
1. mít nějaký předmět neustále u sebe a neodkládat ho
2. střežit něco před ostatními, nezveřejňovat to
◊ [postavit / stavět / dávat ap.] někoho / něco do jedné řady (s někým / něčím)
vyhodnotit, hodnotit někoho nebo něco z hlediska kvality, vlastností ap. stejně jako někoho nebo něco jiného
dokonavé k 1–12, 15, 16 → dát 1–12, 15, 16
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)