brnknout
[brŋkno͡ut]
(3. j. -kne, rozk. -kni, čin. -kl, -knul, podst. jm. -knutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo brnkne na co; do čeho)
rozezvučit strunný hudební nástroj krátkým trhnutím prstem nebo trsátkem o strunu:
brnknout na kytaru / na bendžo
Vzal nástroj do ruky a brnkl do strun.
podst. jm. Do ticha se ozvalo brnknutí na housle.
2. expresivní (kdo brnkne o co; do čeho; čím {o co; do čeho}) (co brnkne o co; do čeho)
krátce se v pohybu dotknout nějakého předmětu syn. zavadit:
brnknout hlavou o strop
Míč brnkl o tyč, ale do branky nepadl.
podst. jm. K zadření motoru stačí i brnknutí o kámen na polní cestě.
3. kolokviální vyšší
telefonicky se s někým spojit syn. zatelefonovat, zavolat:
Zítra ti brnknu.
Brnkla na dispečink.
Brnkni mi na mobil.
Brnknul do práce, že je marod.
nedokonavé k 1, 2 → brnkat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brŋkno͡ut]
(3. j. -kne, rozk. -kni, čin. -kl, -knul, podst. jm. -knutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo brnkne na co; do čeho)
rozezvučit strunný hudební nástroj krátkým trhnutím prstem nebo trsátkem o strunu:
brnknout na kytaru / na bendžo
Vzal nástroj do ruky a brnkl do strun.
podst. jm. Do ticha se ozvalo brnknutí na housle.
2. expresivní (kdo brnkne o co; do čeho; čím {o co; do čeho}) (co brnkne o co; do čeho)
krátce se v pohybu dotknout nějakého předmětu syn. zavadit:
brnknout hlavou o strop
Míč brnkl o tyč, ale do branky nepadl.
podst. jm. K zadření motoru stačí i brnknutí o kámen na polní cestě.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo brnkne komu; kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
telefonicky se s někým spojit syn. zatelefonovat, zavolat:
Zítra ti brnknu.
Brnkla na dispečink.
Brnkni mi na mobil.
Brnknul do práce, že je marod.
nedokonavé k 1, 2 → brnkat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)