argon
[ʔargon]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie
bezbarvý nereaktivní plyn obsažený ve vzduchu a užívaný v zářivkách, žárovkách aj., chemický prvek, zn. Ar:
izolační skla plněná argonem
svařování v ochranné atmosféře argonu
Žárovka se plní směsí argonu s dusíkem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔargon]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie
bezbarvý nereaktivní plyn obsažený ve vzduchu a užívaný v zářivkách, žárovkách aj., chemický prvek, zn. Ar:
izolační skla plněná argonem
svařování v ochranné atmosféře argonu
Žárovka se plní směsí argonu s dusíkem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)