barborka
[barborka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
větvička zprav. z třešně uříznutá na den sv. Barbory (4. 12.) a uložená v nádobě s vodou a v teple, aby do Vánoc rozkvetla:
váza s barborkou
Zvyk řezání barborek se uchoval až do našich časů.
Dívka, které barborka rozkvete, se napřesrok vdá.
2.
středně vysoká rostlina s květenstvími drobných žlutých květů, rostoucí na vlhkých polích, v příkopech, na železničních náspech ap.:
Barborka je zařazována mezi polní plevele.
bot. barborka obecná Barbarea vulgaris
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[barborka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
větvička zprav. z třešně uříznutá na den sv. Barbory (4. 12.) a uložená v nádobě s vodou a v teple, aby do Vánoc rozkvetla:
váza s barborkou
Zvyk řezání barborek se uchoval až do našich časů.
Dívka, které barborka rozkvete, se napřesrok vdá.
2.
středně vysoká rostlina s květenstvími drobných žlutých květů, rostoucí na vlhkých polích, v příkopech, na železničních náspech ap.:
Barborka je zařazována mezi polní plevele.
bot. barborka obecná Barbarea vulgaris
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)