dimenze
[dɪmenze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
vlastnost udávající velikost (délku, výšku, šířku), míru něčeho v prostoru, trvání něčeho v čase syn. rozměr:
časová / prostorová dimenze
zmenšení dimenze potrubí
Krb musí mít správné dimenze a tvar.
2.
některá z důležitých vlastností určitého jevu, určitá jeho stránka, aspekt • zaměření na něco, směřování k něčemu, orientace:
duchovní dimenze života
morální dimenze politiky
sociální dimenze problému
Všechno je třeba promýšlet v celoevropských dimenzích. souvislostech
Rozšíření EU jen posílilo její transatlantickou dimenzi. vazbu na USA, Kanadu
□ jiná dimenze
paralelní svět, vesmír
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪmenze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
vlastnost udávající velikost (délku, výšku, šířku), míru něčeho v prostoru, trvání něčeho v čase syn. rozměr:
časová / prostorová dimenze
zmenšení dimenze potrubí
Krb musí mít správné dimenze a tvar.
2.
některá z důležitých vlastností určitého jevu, určitá jeho stránka, aspekt • zaměření na něco, směřování k něčemu, orientace:
duchovní dimenze života
morální dimenze politiky
sociální dimenze problému
Všechno je třeba promýšlet v celoevropských dimenzích. souvislostech
Rozšíření EU jen posílilo její transatlantickou dimenzi. vazbu na USA, Kanadu
□ jiná dimenze
paralelní svět, vesmír
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)