český
[českiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k Česku, k českým zemím, k Čechům a k jejich kultuře • pocházející z Česka, z českých zemí:
české dějiny
český národ / stát
české země / České země Čechy, Morava, Slezsko
česká koruna platidlo, zkr. Kč
český sportovec / skladatel
české sklo / pivovarnictví
atmosféra českých hospůdek
zatančit si českou polku
K českým Vánocům patří pohádky.
histor. země Koruny české / České království / Království české státní útvar pod svrchovaností českého krále
bot. lysohlávka česká Psilocybe bohemica houba
□ český fousek
velký lovecký pes s hrubou hnědou a šedou srstí vytvářející charakteristický vous a huňaté obočí • kynol. plemeno psa s těmito znaky
□ český lev
zobrazení lva jako součást státního znaku České republiky, symbol Čech
2.
vztahující se k Čechám 1 (historické zemi českého státu) • pocházející z Čech:
české a moravské vinařství
český, moravský a slezský venkov
výstava nejkrásnějších českých a moravských betlémů
3. (2. st. češtější)
charakteristický pro Čechy • mající vlastnosti jim přisuzované:
česká nátura
To už je prostě taková česká vychytralost, která ne vždycky plodí dobré věci.
Někteří imigranti se snaží být češtější než Češi.
4. (2. st. češtější)
vztahující se k češtině • charakteristický pro češtinu:
český pravopis
Kniha vyšla v českém překladu.
Pro některé druhy ryb vznikla v průběhu doby česká jména.
Změnil jsem výraz „konfigurace“ za češtější „nastavení“.
□ Česká a Slovenská Federativní Republika histor.
(v letech 1990–1992) oficiální název Československa, zkr. ČSFR
□ česká kotlina
1. okrouhlá oblast Čech ohraničená kopci a horami
2. někdy expr. český stát a jeho obyvatelé
□ Česká Lípa
město v Česku (Liberecký kraj)
□ Česká republika
1. histor. (v letech 1990–1992) součást České a Slovenské Federativní republiky
2. země ve střední Evropě, která vznikla v roce 1993 po rozpadu České a Slovenské Federativní republiky, Česko, zkr. ČR
□ Česká Třebová
město v Česku (Pardubický kraj)
□ České Budějovice
město v Česku (Jihočeský kraj)
□ České středohoří
1. pohoří v Česku (severozápadní Čechy)
2. chráněná krajinná oblast v tomto pohoří
□ České Švýcarsko
národní park v Česku (severní Čechy)
□ český bratr
člen protestantské církve vzniklé v Čechách po období husitských válek, ovlivněné učením Petra Chelčického
• čeští bratři, čeští bratří tato církev syn. jednota / Jednota bratrská
□ Český Brod
město v Česku (Středočeský kraj)
□ český granát
tmavě červený minerál nalézaný především v Českém středohoří, využívaný jako drahý kámen, geol. pyrop
□ český jazyk
1. západoslovanský jazyk, úřední jazyk v Česku
syn. čeština 1
2. vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura
syn. čeština 2
□ Český kras
1. krasová oblast v Česku (Středočeský kraj)
2. chráněná krajinná oblast na tomto území
□ Český Krumlov
město v Česku (Jihočeský kraj)
□ Český les
pohoří na hranici Česka a Německa
□ Český ráj
chráněná krajinná oblast v Česku (severní Čechy)
□ Český Těšín
město v Česku (Moravskoslezský kraj)
□ český znakový jazyk
přirozený jazyk českých neslyšících, s vlastní slovní zásobou a pravidly, realizovaný vizuálně-motorickým způsobem
□ Květnové povstání (českého lidu) histor.: polit.
(na území protektorátu Čechy a Morava) ozbrojené povstání proti německým okupantům počátkem května 1945
◊ malý český člověk / človíček expr.
obyčejný, řadový příslušník českého národa bez širšího rozhledu, často opatrnický a prospěchářský:
Za totality bylo hlavním rysem malého českého člověka švejkování.
Malý český človíček se přece jen cítí dobře, pokud může něco pořádně zkritizovat.
◊ zlaté české ručičky / ruce expr.
◊ kolokv. expr.
tradiční česká schopnost něco vyrobit, vymyslet nebo opravit neobvyklým, improvizovaným, ale účinným způsobem:
Zlaté české ručičky dokážou vykouzlit prakticky cokoli.
Všechno jsme se to naučili sami, to jsou ty zlatý český ručičky.
To by mohla být vynikající příležitost pro zlaté české ruce a menší šikovné firmy.
Něco takovýho vymyslí jen zlatý český ruce.
→ po česku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[českiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k Česku, k českým zemím, k Čechům a k jejich kultuře • pocházející z Česka, z českých zemí:
české dějiny
český národ / stát
české země / České země Čechy, Morava, Slezsko
česká koruna platidlo, zkr. Kč
český sportovec / skladatel
české sklo / pivovarnictví
atmosféra českých hospůdek
zatančit si českou polku
K českým Vánocům patří pohádky.
histor. země Koruny české / České království / Království české státní útvar pod svrchovaností českého krále
bot. lysohlávka česká Psilocybe bohemica houba
□ český fousek
velký lovecký pes s hrubou hnědou a šedou srstí vytvářející charakteristický vous a huňaté obočí • kynol. plemeno psa s těmito znaky
□ český lev
zobrazení lva jako součást státního znaku České republiky, symbol Čech
2.
vztahující se k Čechám 1 (historické zemi českého státu) • pocházející z Čech:
české a moravské vinařství
český, moravský a slezský venkov
výstava nejkrásnějších českých a moravských betlémů
3. (2. st. češtější)
charakteristický pro Čechy • mající vlastnosti jim přisuzované:
česká nátura
To už je prostě taková česká vychytralost, která ne vždycky plodí dobré věci.
Někteří imigranti se snaží být češtější než Češi.
4. (2. st. češtější)
vztahující se k češtině • charakteristický pro češtinu:
český pravopis
Kniha vyšla v českém překladu.
Pro některé druhy ryb vznikla v průběhu doby česká jména.
Změnil jsem výraz „konfigurace“ za češtější „nastavení“.
□ Česká a Slovenská Federativní Republika histor.
(v letech 1990–1992) oficiální název Československa, zkr. ČSFR
□ česká kotlina
1. okrouhlá oblast Čech ohraničená kopci a horami
2. někdy expr. český stát a jeho obyvatelé
□ Česká Lípa
město v Česku (Liberecký kraj)
□ Česká republika
1. histor. (v letech 1990–1992) součást České a Slovenské Federativní republiky
2. země ve střední Evropě, která vznikla v roce 1993 po rozpadu České a Slovenské Federativní republiky, Česko, zkr. ČR
□ Česká Třebová
město v Česku (Pardubický kraj)
□ České Budějovice
město v Česku (Jihočeský kraj)
□ České středohoří
1. pohoří v Česku (severozápadní Čechy)
2. chráněná krajinná oblast v tomto pohoří
□ České Švýcarsko
národní park v Česku (severní Čechy)
□ český bratr
člen protestantské církve vzniklé v Čechách po období husitských válek, ovlivněné učením Petra Chelčického
• čeští bratři, čeští bratří tato církev syn. jednota / Jednota bratrská
□ Český Brod
město v Česku (Středočeský kraj)
□ český granát
tmavě červený minerál nalézaný především v Českém středohoří, využívaný jako drahý kámen, geol. pyrop
□ český jazyk
1. západoslovanský jazyk, úřední jazyk v Česku
syn. čeština 1
2. vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura
syn. čeština 2
□ Český kras
1. krasová oblast v Česku (Středočeský kraj)
2. chráněná krajinná oblast na tomto území
□ Český Krumlov
město v Česku (Jihočeský kraj)
□ Český les
pohoří na hranici Česka a Německa
□ Český ráj
chráněná krajinná oblast v Česku (severní Čechy)
□ Český Těšín
město v Česku (Moravskoslezský kraj)
□ český znakový jazyk
přirozený jazyk českých neslyšících, s vlastní slovní zásobou a pravidly, realizovaný vizuálně-motorickým způsobem
□ Květnové povstání (českého lidu) histor.: polit.
(na území protektorátu Čechy a Morava) ozbrojené povstání proti německým okupantům počátkem května 1945
◊ malý český člověk / človíček expr.
obyčejný, řadový příslušník českého národa bez širšího rozhledu, často opatrnický a prospěchářský:
Za totality bylo hlavním rysem malého českého člověka švejkování.
Malý český človíček se přece jen cítí dobře, pokud může něco pořádně zkritizovat.
◊ zlaté české ručičky / ruce expr.
◊ kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zlatý český ručičky / ruce Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
tradiční česká schopnost něco vyrobit, vymyslet nebo opravit neobvyklým, improvizovaným, ale účinným způsobem:
Zlaté české ručičky dokážou vykouzlit prakticky cokoli.
Všechno jsme se to naučili sami, to jsou ty zlatý český ručičky.
To by mohla být vynikající příležitost pro zlaté české ruce a menší šikovné firmy.
Něco takovýho vymyslí jen zlatý český ruce.
→ po česku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)