◊ čurat / čůrat / čúrat proti větru
kolokviální vyšší
osaměle vzdorovat většinovému nebo mocenskému postoji, zájmu ap.:
Je to člověk, co vždycky musí čůrat proti větru.
Jeden čas jsem proti tomu ostře vystupoval. Nakonec jsem ale zjistil, že čurám proti větru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
osaměle vzdorovat většinovému nebo mocenskému postoji, zájmu ap.:
Je to člověk, co vždycky musí čůrat proti větru.
Jeden čas jsem proti tomu ostře vystupoval. Nakonec jsem ale zjistil, že čurám proti větru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)