◊ kdo umí, (ten) umí, kdo neumí, (ten) čumí
kolokv. expr.
někdo je (oproti jiným) velmi schopný, šikovný ap.:
Všechny ohromil svým karetním uměním. Ne nadarmo se říká, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo je (oproti jiným) velmi schopný, šikovný ap.:
Všechny ohromil svým karetním uměním. Ne nadarmo se říká, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí.
→ čumět
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)