čučet
[čučet]
(3. j., 3. mn. čučí, rozk. (ne)čuč, čin. čučel, podst. jm. čučení)
sloveso nedokonavé
kolokv. expr.
1. (kdo čučí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se, čumět 1:
čučet z okna
čučet na bednu / na fotbal
Pořád jen čučí do mobilu.
Sousedi na nás nevěřícně čučeli.
podst. jm. Usnul až po dvou hodinách čučení do stropu.
2. (kdo čučí ~; na co, na koho)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se, čubrnět, čumět 2:
Táta má mobil, že bys čučel!
Čučím, co toho sní.
Čučel na to, kolik mají energie.
3. (kdo čučí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čumět 3:
čučet celý den doma
Hodinu čučela ve frontě.
Do pěti jsem čučel před fabrikou.
4. (co čučí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se, čumět 4:
Bageta čučela z nákupního košíku.
Z vody mu čučela jenom hlava.
V zatáčce čučel zadek autobusu.
◊ čučet na drát kolokv. expr.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Zůstal jsem na něj čučet jako péro z gauče a nechápal, co se stalo.
Čučela jsem jak péro z gauče, protože tenhle důvod by mě fakt nenapadl.
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) puk kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Pamatuju si, jak čučel jako puk, ale nakonec udělal, co měl.
Čučel jsem na něj jako puk a nechápal, kde se to v něm bere.
Je květen a venku sněží, čučím na to jak puk.
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Chvíli jsem na to čučel jak tele na nový vrata, ale zorientoval jsem se.
Snažila jsem se ji ignorovat, ale všimla jsem si, že na mě čučí jako tele na nový vrata.
Nečuč tu jak tele na nová vrata a pojď mi pomoct!
◊ čučet (na něco) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čučím na testy jak husa do flašky a stejně nic víc nevykoumám.
Jestli začínáš a čučíš do toho jako husa do flašky, tak si k tomu vem někoho zkušenějšího, ať ti řekne co a jak.
Všichni tam stáli a čučeli jak husa do flašky.
◊ čučet (na to) jak(o) blázen kolokv. expr.
být velmi překvapený, zaskočený:
Od začátku do konce filmu jsem čučel jak blázen a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna.
O tom jsem předtím vůbec neslyšela, takže jsem na to čučela jako blázen.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čučet]
(3. j., 3. mn. čučí, rozk. (ne)čuč, čin. čučel, podst. jm. čučení)
sloveso nedokonavé
kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo čučí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se, čumět 1:
čučet z okna
čučet na bednu / na fotbal
Pořád jen čučí do mobilu.
Sousedi na nás nevěřícně čučeli.
podst. jm. Usnul až po dvou hodinách čučení do stropu.
2. (kdo čučí ~; na co, na koho)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se, čubrnět, čumět 2:
Táta má mobil, že bys čučel!
Čučím, co toho sní.
Čučel na to, kolik mají energie.
3. (kdo čučí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čumět 3:
čučet celý den doma
Hodinu čučela ve frontě.
Do pěti jsem čučel před fabrikou.
4. (co čučí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se, čumět 4:
Bageta čučela z nákupního košíku.
Z vody mu čučela jenom hlava.
V zatáčce čučel zadek autobusu.
◊ čučet na drát kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Zůstal jsem na něj čučet jako péro z gauče a nechápal, co se stalo.
Čučela jsem jak péro z gauče, protože tenhle důvod by mě fakt nenapadl.
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) puk kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Pamatuju si, jak čučel jako puk, ale nakonec udělal, co měl.
Čučel jsem na něj jako puk a nechápal, kde se to v něm bere.
Je květen a venku sněží, čučím na to jak puk.
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Chvíli jsem na to čučel jak tele na nový vrata, ale zorientoval jsem se.
Snažila jsem se ji ignorovat, ale všimla jsem si, že na mě čučí jako tele na nový vrata.
Nečuč tu jak tele na nová vrata a pojď mi pomoct!
◊ čučet (na něco) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ čučet (do něčeho) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čučím na testy jak husa do flašky a stejně nic víc nevykoumám.
Jestli začínáš a čučíš do toho jako husa do flašky, tak si k tomu vem někoho zkušenějšího, ať ti řekne co a jak.
Všichni tam stáli a čučeli jak husa do flašky.
◊ čučet (na to) jak(o) blázen kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, zaskočený:
Od začátku do konce filmu jsem čučel jak blázen a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna.
O tom jsem předtím vůbec neslyšela, takže jsem na to čučela jako blázen.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)