Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[čučet]
(3. j., 3. mn. čučí, rozk. (ne)čuč, čin. čučel, podst. jm. čučení)
sloveso nedokonavé
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo čučí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se, čumět 1:
čučet z okna
čučet na bednu / na fotbal
Pořád jen čučí do mobilu.
Sousedi na nás nevěřícně čučeli.
podst. jm. Usnul až po dvou hodinách čučení do stropu.
2. (kdo čučí ~; na co, na koho)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se, čubrnět, čumět 2:
Táta má mobil, že bys čučel!
Čučím, co toho sní.
Čučel na to, kolik mají energie.
3. (kdo čučí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čumět 3:
čučet celý den doma
Hodinu čučela ve frontě.
Do pěti jsem čučel před fabrikou.
4. (co čučí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se, čumět 4:
Bageta čučela z nákupního košíku.
Z vody mu čučela jenom hlava.
V zatáčce čučel zadek autobusu.
◊ čučet na drát kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
→ doklady v korpusu
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Zůstal jsem na něj čučet jako péro z gauče a nechápal, co se stalo.
Čučela jsem jak péro z gauče, protože tenhle důvod by mě fakt nenapadl.
→ doklady v korpusu
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) puk kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Pamatuju si, jak čučel jako puk, ale nakonec udělal, co měl.
Čučel jsem na něj jako puk a nechápal, kde se to v něm bere.
Je květen a venku sněží, čučím na to jak puk.
→ doklady v korpusu
◊ čučet (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Chvíli jsem na to čučel jak tele na nový vrata, ale zorientoval jsem se.
Snažila jsem se ji ignorovat, ale všimla jsem si, že na mě čučí jako tele na nový vrata.
Nečuč tu jak tele na nová vrata a pojď mi pomoct!
→ doklady v korpusu
◊ čučet (na něco) jak(o) husa do flašky kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čučím na testy jak husa do flašky a stejně nic víc nevykoumám.
Jestli začínáš a čučíš do toho jako husa do flašky, tak si k tomu vem někoho zkušenějšího, ať ti řekne co a jak.
Všichni tam stáli a čučeli jak husa do flašky.
◊ čučet (na to) jak(o) blázen kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, zaskočený:
Od začátku do konce filmu jsem čučel jak blázen a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna.
O tom jsem předtím vůbec neslyšela, takže jsem na to čučela jako blázen.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
