Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální směřující k bezpříznakovému užívání
kolokviální
expresivní
hanlivý
ironický
knižní
zastaralý
odborný
nářeční, regionální
historický
básnický
dětský
mazlivý
profesionalismy a slangy
publicistický
sarkastický
vulgární, zhrubělý
zjemnělý
žertovný, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinstvtí
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

čučet
[čučet]
(3. j., 3. mn. čučí, rozk. (ne)čuč, čin. čučel, podst. jm. čučení)
sloveso nedokonavé
kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

1. (kdo čučí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se, čumět 1:

čučet z okna
čučet na bednu / na fotbal
Pořád jen čučí do mobilu.
Sousedi na nás nevěřícně čučeli.
podst. jm. Usnul až po dvou hodinách čučení do stropu.

2. (kdo čučí ~; na co, na koho)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se, čubrnět, čumět 2:

Táta má mobil, že bys čučel!
Čučím, co toho sní.
Čučel na to, kolik mají energie.

3. (kdo čučí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čumět 3:

čučet celý den doma
Hodinu čučela ve frontě.
Do pěti jsem čučel před fabrikou.

4. (co čučí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se, čumět 4:

Bageta čučela z nákupního košíku.
Z vody mu čučela jenom hlava.
V zatáčce čučel zadek autobusu.


čučet na drát kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:

Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
čučet (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:

Zůstal jsem na něj čučet jako péro z gauče a nechápal, co se stalo.
Čučela jsem jak péro z gauče, protože tenhle důvod by mě fakt nenapadl.

čučet (na něco / někoho) jak(o) puk kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:

Pamatuju si, jak čučel jako puk, ale nakonec udělal, co měl.
Čučel jsem na něj jako puk a nechápal, kde se to v něm bere.
Je květen a venku sněží, čučím na to jak puk.
 

čučet (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:

Chvíli jsem na to čučel jak tele na nový vrata, ale zorientoval jsem se.
Snažila jsem se ji ignorovat, ale všimla jsem si, že na mě čučí jako tele na nový vrata.
Nečuč tu jak tele na nová vrata a pojď mi pomoct!

čučet (na něco) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čučet (do něčeho) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):

Čučím na testy jak husa do flašky a stejně nic víc nevykoumám.
Jestli začínáš a čučíš do toho jako husa do flašky, tak si k tomu vem někoho zkušenějšího, ať ti řekne co a jak.
Všichni tam stáli a čučeli jak husa do flašky.

čučet (na to) jak(o) blázen kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

být velmi překvapený, zaskočený:

Od začátku do konce filmu jsem čučel jak blázen a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna.
O tom jsem předtím vůbec neslyšela, takže jsem na to čučela jako blázen.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)