čumět
[čumňet]
(3. j. čumí, 3. mn. čumí, čumějí, rozk. (ne)čum, čin. čuměl, podst. jm. čumění)
sloveso nedokonavé
kolokv. expr.
1. (kdo čumí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se; čučet 1:
čumět do mobilu
čumět z okna
čumět na fotbal
čumět po holkách
Stojí ve dveřích a blbě čumí.
2. (kdo čumí ~)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se; čučet 2, čubrnět:
Ty jsi zhubnul, to teda čumím!
Tady se toho dost změnilo, to budeš čumět.
Jen čumíme, co to zase vyvádí.
3. (kdo čumí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čučet 3:
čumět ve frontě
Čuměl doma celý den.
Čuměli tam několik hodin.
Nemůžu tady čumět do půlnoci.
4. (co čumí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se; čučet 4:
Ze zdi čumí dráty od elektriky.
Z vody čuměl klacek.
◊ čumět na drát kolokv. expr.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
Jen čumím na drát a dumám, jak to udělal.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jsem na to jak péro z gauče a musel si v duchu počítat do deseti, abych se udržel.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) puk kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jako puk, co to vlastně po něm ten člověk chce.
Čumím na to jako puk, třeba to má nějaké vysvětlení, něco jsem možná přehlédl.
Čuměla jsem na ni jako puk, protože jsem si byla jistá, že se plete ona.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokv. expr.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Tak pojď a nečum jak tele na nový vrata!
Vůbec nic jsem nechápala a čuměla jsem na ni jako tele na nová vrata.
Čumím na to jak tele na nová vrata, o ničem takovém jsem dřív neslyšel.
◊ čumět (na něco) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čuměl na ty papíry jak husa do flašky a nechtěl věřit svým vlastním očím.
Čumím do mailu jak husa do flašky, to se mi snad jenom zdá.
Děkuju za pomoc, bez ní bych na to čuměl jak husa do flašky.
Musím se jít šrotit, nebo budu zítra čumět jak husa do flašky.
◊ čumět (na někoho / něco) jak(o) (čerstvě) vyoraná myš kolokv. expr.
dívat se (na někoho, na něco) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl na něj jak čerstvě vyoraná myš, vůbec nevěděl, co má dělat.
Doufal jsem, že se to může povést, ale stejně jsem pak čuměl jako vyoraná myš.
◊ čumět (na někoho / něco) s otevřenou pusou kolokv. expr.
dívat se (na někoho, na něco) překvapeně • velmi se (někomu, něčemu) divit:
Jenom jsme čuměli s otevřenou pusou. Byl to rekord, který se fakt těžko překonává!
Čuměla jsem na ni s otevřenou pusou a nechápala, kde se ta její zlost vzala.
Bylo mi necelých jednadvacet. Na všechno jsem čuměl s otevřenou hubou.
◊ kdo umí, (ten) umí, kdo neumí, (ten) čumí kolokv. expr.
někdo je (oproti jiným) velmi schopný, šikovný ap.:
Všechny ohromil svým karetním uměním. Ne nadarmo se říká, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čumňet]
(3. j. čumí, 3. mn. čumí, čumějí, rozk. (ne)čum, čin. čuměl, podst. jm. čumění)
sloveso nedokonavé
kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo čumí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se; čučet 1:
čumět do mobilu
čumět z okna
čumět na fotbal
čumět po holkách
Stojí ve dveřích a blbě čumí.
2. (kdo čumí ~)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se; čučet 2, čubrnět:
Ty jsi zhubnul, to teda čumím!
Tady se toho dost změnilo, to budeš čumět.
Jen čumíme, co to zase vyvádí.
3. (kdo čumí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čučet 3:
čumět ve frontě
Čuměl doma celý den.
Čuměli tam několik hodin.
Nemůžu tady čumět do půlnoci.
4. (co čumí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se; čučet 4:
Ze zdi čumí dráty od elektriky.
Z vody čuměl klacek.
◊ čumět na drát kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
Jen čumím na drát a dumám, jak to udělal.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jsem na to jak péro z gauče a musel si v duchu počítat do deseti, abych se udržel.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) puk kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jako puk, co to vlastně po něm ten člověk chce.
Čumím na to jako puk, třeba to má nějaké vysvětlení, něco jsem možná přehlédl.
Čuměla jsem na ni jako puk, protože jsem si byla jistá, že se plete ona.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Tak pojď a nečum jak tele na nový vrata!
Vůbec nic jsem nechápala a čuměla jsem na ni jako tele na nová vrata.
Čumím na to jak tele na nová vrata, o ničem takovém jsem dřív neslyšel.
◊ čumět (na něco) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ čumět (do něčeho) jak(o) husa do flašky kolokv. expr.Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čuměl na ty papíry jak husa do flašky a nechtěl věřit svým vlastním očím.
Čumím do mailu jak husa do flašky, to se mi snad jenom zdá.
Děkuju za pomoc, bez ní bych na to čuměl jak husa do flašky.
Musím se jít šrotit, nebo budu zítra čumět jak husa do flašky.
◊ čumět (na někoho / něco) jak(o) (čerstvě) vyoraná myš kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na někoho, na něco) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl na něj jak čerstvě vyoraná myš, vůbec nevěděl, co má dělat.
Doufal jsem, že se to může povést, ale stejně jsem pak čuměl jako vyoraná myš.
◊ čumět (na někoho / něco) s otevřenou pusou kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ čumět (na někoho / něco) s otevřenou hubou kolokv. expr.Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na někoho, na něco) překvapeně • velmi se (někomu, něčemu) divit:
Jenom jsme čuměli s otevřenou pusou. Byl to rekord, který se fakt těžko překonává!
Čuměla jsem na ni s otevřenou pusou a nechápala, kde se ta její zlost vzala.
Bylo mi necelých jednadvacet. Na všechno jsem čuměl s otevřenou hubou.
◊ kdo umí, (ten) umí, kdo neumí, (ten) čumí kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo je (oproti jiným) velmi schopný, šikovný ap.:
Všechny ohromil svým karetním uměním. Ne nadarmo se říká, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)