Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[čumňet]
(3. j. čumí, 3. mn. čumí, čumějí, rozk. (ne)čum, čin. čuměl, podst. jm. čumění)
sloveso nedokonavé
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo čumí kam; odkud; na koho, na co; ~)
dívat se syn. koukat, koukat se; čučet 1:
čumět do mobilu
čumět z okna
čumět na fotbal
čumět po holkách
Stojí ve dveřích a blbě čumí.
2. (kdo čumí ~)
užasle se dívat, žasnout, divit se syn. koukat, koukat se; čučet 2, čubrnět:
Ty jsi zhubnul, to teda čumím!
Tady se toho dost změnilo, to budeš čumět.
Jen čumíme, co to zase vyvádí.
3. (kdo čumí kde; po něj. dobu kde)
pobývat delší dobu na jednom místě, zprav. bezúčelně, zbytečně syn. čučet 3:
čumět ve frontě
Čuměl doma celý den.
Čuměli tam několik hodin.
Nemůžu tady čumět do půlnoci.
4. (co čumí odkud; kde)
vystupovat z nějakého prostoru, být výraznější, viditelnější v nějakém prostoru než něco jiného, čouhat syn. koukat, koukat se; čučet 4:
Ze zdi čumí dráty od elektriky.
Z vody čuměl klacek.
◊ čumět na drát kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
Jen čumím na drát a dumám, jak to udělal.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) péro z gauče kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jsem na to jak péro z gauče a musel si v duchu počítat do deseti, abych se udržel.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) puk kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl jako puk, co to vlastně po něm ten člověk chce.
Čumím na to jako puk, třeba to má nějaké vysvětlení, něco jsem možná přehlédl.
Čuměla jsem na ni jako puk, protože jsem si byla jistá, že se plete ona.
◊ čumět (na něco / někoho) jak(o) tele na nový / nová vrata kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco, na někoho) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně až hloupě • být velmi překvapený, udivený:
Tak pojď a nečum jak tele na nový vrata!
Vůbec nic jsem nechápala a čuměla jsem na ni jako tele na nová vrata.
Čumím na to jak tele na nová vrata, o ničem takovém jsem dřív neslyšel.
◊ čumět (na něco) jak(o) husa do flašky kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na něco) nechápavě, udiveně, hloupě • nechápat (něco), nerozumět (něčemu):
Čuměl na ty papíry jak husa do flašky a nechtěl věřit svým vlastním očím.
Čumím do mailu jak husa do flašky, to se mi snad jenom zdá.
Děkuju za pomoc, bez ní bych na to čuměl jak husa do flašky.
Musím se jít šrotit, nebo budu zítra čumět jak husa do flašky.
◊ čumět (na někoho / něco) jak(o) (čerstvě) vyoraná myš kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na někoho, na něco) naprosto nechápavě, překvapeně, udiveně • být velmi překvapený, udivený:
Čuměl na něj jak čerstvě vyoraná myš, vůbec nevěděl, co má dělat.
Doufal jsem, že se to může povést, ale stejně jsem pak čuměl jako vyoraná myš.
◊ čumět (na někoho / něco) s otevřenou pusou kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dívat se (na někoho, na něco) překvapeně • velmi se (někomu, něčemu) divit:
Jenom jsme čuměli s otevřenou pusou. Byl to rekord, který se fakt těžko překonává!
Čuměla jsem na ni s otevřenou pusou a nechápala, kde se ta její zlost vzala.
Bylo mi necelých jednadvacet. Na všechno jsem čuměl s otevřenou hubou.
◊ kdo umí, (ten) umí, kdo neumí, (ten) čumí kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo je (oproti jiným) velmi schopný, šikovný ap.:
Všechny ohromil svým karetním uměním. Ne nadarmo se říká, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
