čtyřtisícovka
[čtɪř̥ťɪsiːcofka], 2. mn. [čtɪř̥ťɪsiːcovek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
1.
hora, jejíž vrchol dosahuje výšky alespoň čtyři tisíce metrů, ale méně než pět tisíc:
zasněžené vrcholky čtyřtisícovek
horolezecký výstup na alpskou čtyřtisícovku
Zdolal už dvě čtyřtisícovky.
2.
čtyři tisíce jednotlivců, jednotlivin tvořících celek:
čtyřtisícovka diváků
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čtɪř̥ťɪsiːcofka], 2. mn. [čtɪř̥ťɪsiːcovek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
hora, jejíž vrchol dosahuje výšky alespoň čtyři tisíce metrů, ale méně než pět tisíc:
zasněžené vrcholky čtyřtisícovek
horolezecký výstup na alpskou čtyřtisícovku
Zdolal už dvě čtyřtisícovky.
2.
čtyři tisíce jednotlivců, jednotlivin tvořících celek:
čtyřtisícovka diváků
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)