čtvrťák I
[čtvrťaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
čtvrtý ročník střední nebo vysoké školy:
chodit do čtvrťáku
Dcera nastoupí do čtvrťáku na gymnázium.
Fyziku už ve čtvrťáku nemáme.
Chci dokončit čtvrťák a složit bakalářky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čtvrťaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čtvrtý ročník střední nebo vysoké školy:
chodit do čtvrťáku
Dcera nastoupí do čtvrťáku na gymnázium.
Fyziku už ve čtvrťáku nemáme.
Chci dokončit čtvrťák a složit bakalářky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)