Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

číst
[čiːst]
(3. j. čte, rozk. čti, čin. četl, trp. čten, podst. jm. čtení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo čte co; komu; z čeho; o čem, o kom; že…; ~)
zrakem vnímat, co je zaznamenáno písmeny, a chápat smysl, popř. to nahlas říkat:

číst román / dokument / článek / e-mail
číst knihu v originále
číst Braillovo písmo
hmatem vnímat znaky pro nevidomé
umět číst a psát
Četl o tom v novinách.
Po večerech si ráda čte.
Maminka četla dětem pohádku.
Někde četla, že plíseň vyvolává vážné choroby.
Současná česká literatura stojí za to, aby byla čtena.
podst. jm. Přál bych si mít víc času na čtení.
příd. jm.
Má problémy porozumět čtenému textu.

2. (kdo čte co; co {v čem; z čeho}; co komu {v čem; z čeho})
rozpoznávat z vnějších projevů člověka jeho postoje, pocity ap.:

číst gesta a mimiku
Vše mu četla v očích.
V její tváři četl nesouhlas.
Policista by měl umět číst řeč těla.
Z jeho pohledu se dalo číst, že mu to vadí.

číst ze rtů
vnímat řeč sledováním pohybů úst
syn. odezírat

3. (kdo čte co; co jak)
nějakým způsobem vnímat, interpretovat:

číst noty / z not
číst mapu / v mapách
orientovat se podle ní, nich
Jeho výrok lze číst různými způsoby.
Hráč musí umět číst hru soupeře.
Někteří lidé čtou bibli jako vědecký spis o dějinách naší planety.
podst. jm. Díky dobrému čtení situace se dokážete vyhnout řadě krizových chvil.

4. (kdo čte co; z čeho; komu {co; z čeho})
hádat podle určitých znaků životní osudy, budoucnost, věštit:

umět číst budoucnost
Astrologové čtou osud z hvězd.
Čte lidem z čajových lístků.
Dvakrát si nechala číst z ruky a obě předpovědi se vyplnily.
podst. jm. čtení z karet

5. (co čte co)
(o zařízení)
snímat, přenášet a zpracovávat data:

Snímač čte čárové kódy.
Mechanika čte data z disku.
Videozáznam si přehrajete v jakémkoliv programu, který umí číst formát mp4.
podst. jm. zařízení na čtení platebních karet


číst mezi řádky
domýšlet si, chápat něco jen z náznaků a z kontextu:

Většina věcí nešla říct přímo, spoléhal jsem se na to, že divák uměl číst mezi řádky.
Personalisté jsou zvyklí číst v profesních životopisech mezi řádky.

číst někomu myšlenky
rozpoznat, uhodnout, co si někdo myslí:

Mám pocit, že mi čtete myšlenky! Tohle přesně si myslím.
Omlouvám se, ale číst myšlenky opravdu neumím.

číst v něčem jak(o) v (otevřené) knize
snadno a úplně něčemu rozumět, chápat něco:

V mém obličeji se dalo číst jako v otevřené knize.
Ve stopách zanechaných v čerstvém sněhu mohla policie číst jako v knize.

číst v někom jak(o) v (otevřené) knize
snadno a úplně někomu rozumět a poznat, co si myslí nebo chce udělat:

Dokáže číst v lidech jako v otevřené knize.
Dítě, ve kterém jsme četli jako v knize, se najednou před námi začíná uzavírat.


čítat II
[čiːtat]
(3. j. čítá, čin. čítal)
sloveso nedokonavé
opakovací
k 1
Se zálibou čítal krvavé romány.
Cestou v tramvaji si čítám knížky.


čítávat
[čiːtaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
k 1
Každý den si čítávala úryvky z bible.
Vzpomínám si, že jsme o tom čítávali ve škole.

Poznámka V příčestí činném se ve tvarech zakončených samohláskou velmi zřídka vyskytují i jednoslabičné tvary čtla, čtločtli, čtly.

podstatné jméno i čtení
přídavné jméno i čtený


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)