česlice
[česlɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. vodohospodářství
jednotlivý prut, tyč česlí:
Česlice jemných česlí jsou od sebe vzdáleny většinou od 6 mm do 2 cm.
2. pomnožné česlice
mříž nebo zařízení určené k zachycování předmětů a hrubších nečistot unášených vodou nebo bránící úniku ryb syn. česle, česlo:
čištění česlic u jezu
Nános naplavenin ucpal česlice elektrárny.
Vtoky jezera jsou chráněny česlicemi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[česlɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. vodohospodářství
jednotlivý prut, tyč česlí:
Česlice jemných česlí jsou od sebe vzdáleny většinou od 6 mm do 2 cm.
2. pomnožné česlice
mříž nebo zařízení určené k zachycování předmětů a hrubších nečistot unášených vodou nebo bránící úniku ryb syn. česle, česlo:
čištění česlic u jezu
Nános naplavenin ucpal česlice elektrárny.
Vtoky jezera jsou chráněny česlicemi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)