česlo
[česlo]
(2. j. česla, 6. j. česle, česlu, 2. mn. česel, 6. mn. česlech)
podstatné jméno rodu středního
mříž nebo zařízení určené k zachycování předmětů a hrubších nečistot unášených vodou nebo bránící úniku ryb syn. česle, česlice 2, česlice:
hrubá / jemná česla
čistit česla vodní elektrárny
Naplaveniny ucpaly česlo potoka.
Velkým rybám se nepodařilo uniknout přes česla rybníka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[česlo]
(2. j. česla, 6. j. česle, česlu, 2. mn. česel, 6. mn. česlech)
podstatné jméno rodu středního
mříž nebo zařízení určené k zachycování předmětů a hrubších nečistot unášených vodou nebo bránící úniku ryb syn. česle, česlice 2, česlice:
hrubá / jemná česla
čistit česla vodní elektrárny
Naplaveniny ucpaly česlo potoka.
Velkým rybám se nepodařilo uniknout přes česla rybníka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)