černice
[čerňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. zprav. množné černice, regionální
tmavé plody třešní, ostružin nebo borůvek:
Černice už jsou zralé.
S bratrem si šli na zahradu natrhat černice.
Nejdřív dozrávají třešně májovky, během léta pak pozdní druhy, jako například černice.
2. geologie
tmavohnědá až černá půda v nížinách v blízkosti větších řek, na místech s vysokou hladinou podzemní vody:
Na okolních polích je úrodná černozem a černice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čerňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. zprav. množné černice, regionální
tmavé plody třešní, ostružin nebo borůvek:
Černice už jsou zralé.
S bratrem si šli na zahradu natrhat černice.
Nejdřív dozrávají třešně májovky, během léta pak pozdní druhy, jako například černice.
2. geologie
tmavohnědá až černá půda v nížinách v blízkosti větších řek, na místech s vysokou hladinou podzemní vody:
Na okolních polích je úrodná černozem a černice.
Poznámka Regionální výraz černice označuje na Valašsku plody třešní, ve Slezsku ostružin a v Čechách borůvek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)