Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[ʔale]
citoslovce
ále
[ʔaːle]
citoslovce
1.
zvolání vyjadřující údiv, překvapení:
Ale, tak vy ji znáte?
Ale, jaká pozoruhodná změna!
Ále, výborně!
2. i ale ale
pokárání, napomenutí:
Ále, nebuď husa!
Ale ale, to se nedělá!
Ale, ale?! Copak to je? Takhle vyvádět o půlnoci.
3.
vyjádření skepse, lhostejnosti, odevzdanosti:
Ále, co na tom záleží?
Tak jak se máš? – Ale, ani se neptej!
□ ale co citoslovečný výraz □ ale což citoslovečný výraz
vyjádření zlehčení nepříjemných okolností:
Sice jsme neměli úplně ideální výhled, ale co, i tak se nám to líbilo.
Už spolu nejsme, ale co. Takový je přece život.
Umí sehnat peníze. Asi z toho sám něco má, ale což. Hlavně, že je dává na obec.
→ doklady v korpusu
□ ale jdi (ty) citoslovečný výraz; kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. vyjádření podivu, zlehčení nepříjemných okolností ap.:
Ale jdi ty, vždyť to jsem já!
Jsi těhotná, a nejsi šťastná? Ale jdi!
Ale jděte, opravdu?
Ale jděte, pane kolego, snad ono to nebude tak hrozné.
I jdi ty, copak jsem akademický malíř?
2. ale jdi, ale jděte vyjádření (ostrého) odmítnutí určité možnosti:
Ale jdi, neplácej hlouposti!
Ale jděte s takovým argumentem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
