češství
[češstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
příslušnost k českému národu, státu, český původ • souhrn charakteristických vlastností, rysů českého národa, české kultury ap., českost:
etnické / jazykové češství
Žije sice v Americe, ale hlásí se k češství.
Lid užívá pro vyjádření svého češství státní vlajku.
V obrozenecké době byla za symbol češství zvolena lipová snítka.
Dílo Mikoláše Alše je považované za samotnou esenci češství.
2.
příslušnost k českému prostředí, např. český původ výrobků, tradice výroby:
češství firmy a většinově český původ její nabídky
S češstvím je spojována značka Škoda.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[češstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
příslušnost k českému národu, státu, český původ • souhrn charakteristických vlastností, rysů českého národa, české kultury ap., českost:
etnické / jazykové češství
Žije sice v Americe, ale hlásí se k češství.
Lid užívá pro vyjádření svého češství státní vlajku.
V obrozenecké době byla za symbol češství zvolena lipová snítka.
Dílo Mikoláše Alše je považované za samotnou esenci češství.
2.
příslušnost k českému prostředí, např. český původ výrobků, tradice výroby:
češství firmy a většinově český původ její nabídky
S češstvím je spojována značka Škoda.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)