čurbes
[čurbes]
(2. j. -su, 6. j. -su)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
1.
nedostatek pořádku, čistoty ap. syn. nepořádek, binec 1, bordel 2, svinčík; op. pořádek:
Vyluxuj si nahoře, máš tam děsnej čurbes!
Ve škole pod lavicí míval strašnej čurbes.
2.
chaotický, neuspořádaný stav vůbec syn. zmatek, chaos, nepořádek; bordel 3; op. pořádek:
čurbes v systému státního odměňování
V katalogu se nedá vyznat, mají v tom čurbes.
3.
hlučné, nevázané chování, činy, zábava, zprav. negativně hodnocené:
Je tady čurbes, sousedé pijí do noci, samá diskotéka, řev, nepořádek až hrůza.
4.
odpadky, odpad syn. binec 3, bordel 4, brajgl 3:
Vyhodil čurbes do škarpy u silnice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čurbes]
(2. j. -su, 6. j. -su)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
nedostatek pořádku, čistoty ap. syn. nepořádek, binec 1, bordel 2, svinčík; op. pořádek:
Vyluxuj si nahoře, máš tam děsnej čurbes!
Ve škole pod lavicí míval strašnej čurbes.
2.
chaotický, neuspořádaný stav vůbec syn. zmatek, chaos, nepořádek; bordel 3; op. pořádek:
čurbes v systému státního odměňování
V katalogu se nedá vyznat, mají v tom čurbes.
3.
hlučné, nevázané chování, činy, zábava, zprav. negativně hodnocené:
Je tady čurbes, sousedé pijí do noci, samá diskotéka, řev, nepořádek až hrůza.
4.
odpadky, odpad syn. binec 3, bordel 4, brajgl 3:
Vyhodil čurbes do škarpy u silnice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)