částicový
[čaːsťɪcoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k částicím 1 (velmi malým částem celku):
Mobilní terminál je odolný vůči vniknutí částicových nečistot.
motor. částicový filtr zachycující nebezpečné částice z ovzduší
2. fyzika
vztahující se k částicím 2 (stavebním jednotkám hmoty):
částicový urychlovač / detektor
intenzita částicového záření
□ částicová fyzika
obor fyziky zkoumající vlastnosti a vzájemné působení subatomárních částic (např. jejich srážky v urychlovačích)
syn. fyzika (elementárních) částic
□ částicový fyzik
odborník v částicové fyzice
3. lingvistika
vztahující se k částicím 3 (neohebným slovům):
částicový výraz
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čaːsťɪcoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k částicím 1 (velmi malým částem celku):
Mobilní terminál je odolný vůči vniknutí částicových nečistot.
motor. částicový filtr zachycující nebezpečné částice z ovzduší
2. fyzika
vztahující se k částicím 2 (stavebním jednotkám hmoty):
částicový urychlovač / detektor
intenzita částicového záření
□ částicová fyzika
obor fyziky zkoumající vlastnosti a vzájemné působení subatomárních částic (např. jejich srážky v urychlovačích)
syn. fyzika (elementárních) částic
□ částicový fyzik
odborník v částicové fyzice
3. lingvistika
vztahující se k částicím 3 (neohebným slovům):
částicový výraz
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)