azimut
[ʔazɪmut]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<arab.⟩
1. geografie
směrový úhel počítaný od základního směru zeměpisného nebo magnetického poledníku:
určování azimutu
orientace podle azimutů
změřit azimut
Skauti v Šárce běhali podle azimutů.
Kdo důsledně nesledoval buzolu a podcenil azimuty, ten bloudil a ztrácel se v terénu.
2.
směr, zacílení vývoje něčeho:
různost ekonomických azimutů
Strana doufala, že jí v hledání politického azimutu pomůže analýza volebních výsledků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔazɪmut]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<arab.⟩
1. geografie
směrový úhel počítaný od základního směru zeměpisného nebo magnetického poledníku:
určování azimutu
orientace podle azimutů
změřit azimut
Skauti v Šárce běhali podle azimutů.
Kdo důsledně nesledoval buzolu a podcenil azimuty, ten bloudil a ztrácel se v terénu.
2.
směr, zacílení vývoje něčeho:
různost ekonomických azimutů
Strana doufala, že jí v hledání politického azimutu pomůže analýza volebních výsledků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)