čich
[čɪx]
(2. j. čichu, 6. j. čichu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
[čux]
(2. j. čuchu, 6. j. čuchu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
smysl, kterým se vnímají vůně a zápachy:
citlivý čich
ztráta čichu
Psi mají dobře vyvinutý čich.
Koření rozpozná po čichu.
Nic necítíme, už máme špatnej čuch.
2. expresivní
schopnost dobře odhadnout situaci, rychle a správně se orientovat, odhad:
hokejista s čichem na góly
Má skvělý podnikatelský čich.
Má čuch na hudební talenty.
Jeho pověstný politický čich ho tentokrát zradil.
3. čuch, kolokviální
pach, zprav. nepříjemný, zápach syn. čmuch:
Polívku z králíka nemám rád, má divnej čuch.
◊ po čichu / čuchu kolokviální
podle odhadu, na základě instinktu, intuitivně:
Nějak po čichu se mi přece jen podařilo najít ten hledaný dům.
Turistické značení na sebe v některých místech nenavazuje a musí se jít po čuchu.
Lháře já na dálku poznám po čuchu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čɪx]
(2. j. čichu, 6. j. čichu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čuch Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
[čux]
(2. j. čuchu, 6. j. čuchu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
smysl, kterým se vnímají vůně a zápachy:
citlivý čich
ztráta čichu
Psi mají dobře vyvinutý čich.
Koření rozpozná po čichu.
Nic necítíme, už máme špatnej čuch.
2. expresivní
schopnost dobře odhadnout situaci, rychle a správně se orientovat, odhad:
hokejista s čichem na góly
Má skvělý podnikatelský čich.
Má čuch na hudební talenty.
Jeho pověstný politický čich ho tentokrát zradil.
3. čuch, kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pach, zprav. nepříjemný, zápach syn. čmuch:
Polívku z králíka nemám rád, má divnej čuch.
◊ po čichu / čuchu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
podle odhadu, na základě instinktu, intuitivně:
Nějak po čichu se mi přece jen podařilo najít ten hledaný dům.
Turistické značení na sebe v některých místech nenavazuje a musí se jít po čuchu.
Lháře já na dálku poznám po čuchu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)