čmouha
[čmo͡uha]
(2. j. čmouhy, 2. mn. čmouh)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
nepravidelný neostře ohraničený pruh kontrastující s okolím, zprav. považovaný za špínu, skvrna syn. šmouha:
malovat sazemi čmouhy po obličeji
Na košili měl špinavé čmouhy.
Okna se leskla a byla bez čmouh.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čmo͡uha]
(2. j. čmouhy, 2. mn. čmouh)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nepravidelný neostře ohraničený pruh kontrastující s okolím, zprav. považovaný za špínu, skvrna syn. šmouha:
malovat sazemi čmouhy po obličeji
Na košili měl špinavé čmouhy.
Okna se leskla a byla bez čmouh.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)