článkování
[člaːŋkovaːňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
dělení na články 1 (díly celku):
Řetěz má jemné článkování.
2. biologie
dělení těla živočicha nebo rostliny na články 5 (části těla):
článkování těla muší larvy
článkování stonku
3. architektura
uspořádání architektonických článků (říms, pilířů ap.) na vnějších stěnách budovy:
zdobený štít domu s honosným článkováním
Stavby mají stylově vytříbené článkování.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[člaːŋkovaːňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
dělení na články 1 (díly celku):
Řetěz má jemné článkování.
2. biologie
dělení těla živočicha nebo rostliny na články 5 (části těla):
článkování těla muší larvy
článkování stonku
3. architektura
uspořádání architektonických článků (říms, pilířů ap.) na vnějších stěnách budovy:
zdobený štít domu s honosným článkováním
Stavby mají stylově vytříbené článkování.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)