čeřit I
[čeřɪt]
(3. j., 3. mn. čeří, rozk. čeř, čin. čeřil, trp. čeřen, podst. jm. čeření)
sloveso nedokonavé
(kdo čeří co; co čím) (co čeří co)
1.
působit, vyvolávat jemné chvění, vlnění:
Vítr slabě čeřil hladinu.
Nohama čeřil ve vodě bláto.
Uprostřed čeřila vodu hejna malých rybek.
Zelené stonky čeřil mírný vánek.
Voda vytéká pod tlakem a na dně tak neustále čeří písčitý nános.
2. vodohospodářství
vyvolávat pohyb vody v nádrži s cílem vodu okysličit, pročistit nebo zabránit zamrzání její hladiny:
Dvě čerpadla čeří vodu v bazénku.
Rybáři čeří vodu, aby napomáhali jejímu okysličení.
Vodu rybníka čeřili hasičskými stříkačkami.
◊ čeřit (poklidnou / klidnou) hladinu (něčeho) ◊ čeřit vodu / vody (něčeho)
vyvolávat, vnášet někam neklid, rozruch, změnu ap., vzbuzovat pozornost:
Hladinu veřejného mínění čeří excesy některých politiků.
Kapela čeří poklidnou hladinu domácí hudební scény.
Herečka nechtěla kolem nemoci zbytečně čeřit vodu, a proto o průběhu léčby nikdo nevěděl.
Fotbalové mužstvo čeřilo vody v nejvyšších patrech tabulky.
dokonavé k 1 → zčeřit 1
podstatné jméno → i čeření I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čeřɪt]
(3. j., 3. mn. čeří, rozk. čeř, čin. čeřil, trp. čeřen, podst. jm. čeření)
sloveso nedokonavé
(kdo čeří co; co čím) (co čeří co)
1.
působit, vyvolávat jemné chvění, vlnění:
Vítr slabě čeřil hladinu.
Nohama čeřil ve vodě bláto.
Uprostřed čeřila vodu hejna malých rybek.
Zelené stonky čeřil mírný vánek.
Voda vytéká pod tlakem a na dně tak neustále čeří písčitý nános.
2. vodohospodářství
vyvolávat pohyb vody v nádrži s cílem vodu okysličit, pročistit nebo zabránit zamrzání její hladiny:
Dvě čerpadla čeří vodu v bazénku.
Rybáři čeří vodu, aby napomáhali jejímu okysličení.
Vodu rybníka čeřili hasičskými stříkačkami.
◊ čeřit (poklidnou / klidnou) hladinu (něčeho) ◊ čeřit vodu / vody (něčeho)
vyvolávat, vnášet někam neklid, rozruch, změnu ap., vzbuzovat pozornost:
Hladinu veřejného mínění čeří excesy některých politiků.
Kapela čeří poklidnou hladinu domácí hudební scény.
Herečka nechtěla kolem nemoci zbytečně čeřit vodu, a proto o průběhu léčby nikdo nevěděl.
Fotbalové mužstvo čeřilo vody v nejvyšších patrech tabulky.
dokonavé k 1 → zčeřit 1
podstatné jméno → i čeření I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)