čeřen
[čeřen]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
čtvercová rybářská síť na konstrukci z prohnutých prutů upevněných na tyči:
rybářský čeřen
chytit do čeřenu pěkného kapříka
Kromě klasického způsobu na udici loví také na čeřeny.
Rybář vytáhl čeřenem větší rybu.
V čeřenu uvízly jen menší čudly.
2. slang: sport
síť branky, koše:
vylovit míč z čeřenu
nasázet body do čeřenu soupeřů
Puk skončil v čeřenu branky.
► čeřínek
[čeřiːnek]
(2. j. -nku, 6. j. -nku, 6. mn. -ncích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
lovit rybičky do čeřínku
nachytat nástražní rybky pomocí čeřínku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čeřen]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
čtvercová rybářská síť na konstrukci z prohnutých prutů upevněných na tyči:
rybářský čeřen
chytit do čeřenu pěkného kapříka
Kromě klasického způsobu na udici loví také na čeřeny.
Rybář vytáhl čeřenem větší rybu.
V čeřenu uvízly jen menší čudly.
2. slang: sport
síť branky, koše:
vylovit míč z čeřenu
nasázet body do čeřenu soupeřů
Puk skončil v čeřenu branky.
► čeřínek
[čeřiːnek]
(2. j. -nku, 6. j. -nku, 6. mn. -ncích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
lovit rybičky do čeřínku
nachytat nástražní rybky pomocí čeřínku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)