čertvíkdo
[čertviːgdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmeno neurčité
kolokviální
čertví kdo
[čertviː gdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmenný výraz
kolokviální
čert ví kdo
[čert viː gdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmenný výraz
kolokviální
označuje nějakou osobu jako (blíže) neurčenou, neznámou, lhostejnou, někdy mluvčím negativně hodnocenou syn. bůhvíkdo, bůhví kdo, bůh ví kdo 1, kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 1:
Domy na náměstíčku zakoupil čertvíkdo.
Neteř prodala lukrativní hrobku čert ví komu.
Přišla mi zpráva čertví od koho / od čertví koho.
ve výčtu Na oslavu narozenin přišly všechny tetičky, babičky a čertvíkdo ještě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čertviːgdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmeno neurčité
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čertví kdo
[čertviː gdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmenný výraz
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čert ví kdo
[čert viː gdo]
(2. j. -koho, 3. j. -komu, 4. j. -koho, 6. j. -kom, 7. j. -kým)
zájmenný výraz
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
označuje nějakou osobu jako (blíže) neurčenou, neznámou, lhostejnou, někdy mluvčím negativně hodnocenou syn. bůhvíkdo, bůhví kdo, bůh ví kdo 1, kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 1:
Domy na náměstíčku zakoupil čertvíkdo.
Neteř prodala lukrativní hrobku čert ví komu.
Přišla mi zpráva čertví od koho / od čertví koho.
ve výčtu Na oslavu narozenin přišly všechny tetičky, babičky a čertvíkdo ještě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)