Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[čɪ]
spojka
1. spojka souřadicí slabě vylučovací
spojuje větné členy nebo věty, které nemusí, ale mohou platit zároveň syn. nebo I/1:
Nebude-li platba provedena včas či ve správné výši, bude částka vymáhána jako dluh.
Muž v minulosti prodělal neštovice či infekční formu akné.
2. spojka souřadicí silně vylučovací
spojuje větné členy nebo věty, které nemohou platit zároveň syn. nebo I/2:
Museli jsme se rozhodnout, zda se vyplatí dům rekonstruovat, či je levnější demolice.
Nevěděl jsem, mám-li se dát vpravo, či vlevo.
□ buď – či spojkový výraz souřadicí vylučovací □ zřídka buďto – či spojkový výraz souřadicí vylučovací
spojuje dvě věty nebo dva větné členy, které nemohou platit zároveň:
Mohl se buď vzdát, či se postavit na odpor.
Odstěhovali se buďto již před válkou, či krátce po ní.
3. spojka souřadicí slučovací
(ve výčtu)
spojuje větné členy jako vybrané (příkladové) položky syn. nebo I/3:
V ceně skipasu je zahrnuto i parkovné, jízda na bobové dráze či vstup do bazénu.
Konají se různé doprovodné akce – koncerty či divadelní představení.
□ ať (už) – či spojkový výraz souřadicí vylučovací
spojuje dva větné členy nebo dvě věty, často protichůdné, pro vyjádření velkého rozsahu nebo úplnosti nějakého výčtu:
Na každém obchodě, ať už státním, či soukromém, musí být vyznačena firma.
Prázdniny jsou – ať chceme, či nechceme – už definitivně pryč.
4. spojka souřadicí stupňovací
připojuje větný člen nebo větu, které zesilují nebo upřesňují význam předchozího větného členu nebo věty a mohou platit místo nich syn. nebo I/5:
Zdražení městských nájmů nebylo o 54 procent, ale nižší, či vůbec žádné.
Tušení, či částečné vědění o těchto věcech mají bohužel jen někteří z nás.
□ či dokonce spojkový výraz souřadicí stupňovací
připojuje větný člen nebo větu, které zesilují nebo upřesňují význam předchozího větného členu nebo věty a mohou platit místo nich:
Nelze vyloučit, že sucho vydrží až do července, či dokonce do září.
Velmi nebezpečné je obouvat špatné boty, či dokonce chodit naboso.
5. spojka souřadicí opravná
(zprav. ve spojení s výrazy spíše, lépe, vlastně ap.)
ve skupině větných členů nebo v souvětí upřesňuje nebo přehodnocuje předchozí člen nebo větu syn. nebo I/6:
Prali jsme se, či spíše kočkovali jako každé děti.
Podezření z reklamy, či lépe ze střetu zájmů v tomto případě nemá reálný základ.
Další dotaz, či vlastně připomínka od čtenáře se týkala ceny elektromobilů.
6. kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(ve spojení s tázacími zájmeny, zájmennými příslovci)
připojuje větný člen nebo větu, které vyjadřují neurčitou možnost syn. nebo I/7:
Bez ohledu na vzdělání či co jiného mají společné zájmy.
Hanka tančí s Jirkou či jak se ten kluk jmenuje.
□ či co kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(na konci věty) vyjadřuje neurčitou, nejmenovanou možnost nebo ostrý nesouhlas s jevem, se situací pojmenovanou v předchozí výpovědi
syn. nebo co:
Jako by někdo chtěl politiky lynčovat, či co.
Co tím chceš říct? Jakože moc piju či co?
Děláš si ze mě legraci, či co?
◊ (ať) tak, či onak / tak expresivní
bez ohledu na jakékoli fakty, možnosti, okolnosti ap., v každém případě, každopádně:
V kostele sv. Mikuláše byla zima, ve svatém Vítu příjemné teplo. Ať tak, či onak, oba kostely byly zaplněny diváky k prasknutí.
Máme hodně zraněných hráčů a vypadá to, že ještě dlouho mít budeme. Body ale musíme sbírat tak, či tak.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
