čtverácky
[čtveraːckɪ]
příslovce
charakteristicky pro čtveráka I, pro čtveráctví, rozpustile syn. čtveračivě, šibalsky:
usmívat se čtverácky
Čtverácky na mě pomrkával.
Čtverácky si ho dobírala.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čtveraːckɪ]
příslovce
charakteristicky pro čtveráka I, pro čtveráctví, rozpustile syn. čtveračivě, šibalsky:
usmívat se čtverácky
Čtverácky na mě pomrkával.
Čtverácky si ho dobírala.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)